Tribunál je připraven vyšetřit operace NATO v Libyi

Brusel – Některé členské země NATO se obávají, že mohou být vyšetřovány Mezinárodním trestním soudem (ICC) v souvislosti s nedávnou vojenskou operací v Libyi. Obavu vyvolalo sdělení žalobce ICC Luise Morena-Ocampa, že je připraven prověřit všechna obvinění ze zločinů údajně spáchaných NATO v této arabské zemi.

Aliance hodlá předejít vyšetřování údajných válečných zločinů především tím, že ihned zahájí interní právní posouzení všech incidentů, v nichž při bombardování či jiných akcích sil NATO zahynuli civilisté, uvedli diplomaté, kteří si přáli zůstat v anonymitě.

Moreno-Ocampo hovořil o vyšetřování možných prohřešků sil NATO v Libyi minulý týden. Neupřesnil, o jaká obvinění jde ani kdo je vznesl. Jen zdůraznil, že bude postupovat nestranně a nezávisle. Jeho úřad se zatím oficiálně zabývá jen zločiny, které spáchali příslušníci libyjského diktátorského režimu, k jehož svržení místní opozicí NATO pomohlo.  

Nálety NATO
Zdroj: ČT24

Představitelé NATO vždy tvrdili, že jejich operace v Libyi se uskutečňovaly v rámci mandátu Rady bezpečnosti OSN, která povolila členským zemím aliance přijmout veškerá potřebná opatření k ochraně civilistů a civilních oblastí před útoky sil a přívrženců libyjského diktátorského režimu Muammara Kaddáfího.

Zpráva o bojích bude příští rok

Objevila se však prý obvinění proti NATO a Mezinárodní trestní soud čeká na závěry výboru OSN, který v Libyi vyšetřuje průběh bojů v minulých měsících. Výbor má předložit zprávu v březnu příštího roku. ICC poté zváží, zda povede formální vyšetřování údajných zločinů NATO.

Definice válečných zločinů podle mezinárodních úmluv zahrnuje veškeré ničení civilních cílů, o kterém nelze přesvědčivě tvrdit, že bylo vojensky potřebné. Svědčí o tom řada procesů ohledně konfliktů v Bosně, Chorvatsku i jinde. K ICC se připojilo 120 států včetně všech evropských členů NATO a Kanady, USA však nikoli. NATO také ne, takže případné vyšetřování ICC by se zaměřilo na konkrétní země. Z aliančních zemí se vojensky zapojily do intervence v Libyi především Francie a Británie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 40 mminutami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
před 55 mminutami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 3 hhodinami
Načítání...