Bagdád - Irácký viceprezident Tárik Hášimí byl dnes v Iráku v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Před soudem čelil obviněním z terorismu, která zahrnovala financování zabijáckých jednotek, vražd svých odpůrců a útoků na irácké šíity. Sunnita Hášimí, který se ukrývá v Turecku, proces považuje za politický.
Trest smrti padl na iráckého viceprezidenta Hášimího
Žaloba se mimo jiné opírala o přiznání tří Hášimího strážců, kteří tvrdili, že za vykonané vraždy politikových odpůrců dostali peníze, které jim vyplácel Hášimího zeť, ten byl rovněž odsouzen k trestu smrti. Soud údajně uznal jejich vinu za vraždu jistého právníka a zástupce bezpečnostních jednotek, třetího obvinění byli pro nedostatek důkazů zproštěni. Jméno soudce zveřejněno nebylo, protože se obává odplaty.
Proces s viceprezidentem začal letos na jaře, jeho součástí bylo deset stání. Před soudem vypovídali Hášimího někdejší bodyguardi, kteří údajně dostávali za vraždy zaplaceno. Vypovídali rovněž příbuzní obětí a vládní jednotky, které při raziích v domech viceprezidenta a jeho zetě nalezly zbraně. Hášimí se k vynesení verdiktu prozatím nevyjádřil, jeho mluvčí nicméně sdělil, že příslušné prohlášení vydá viceprezident zřejmě večer. Hášimí již
dříve řekl, že strážci svědčící proti němu k tomu byli donuceni, zřejmě mučením nebo jinými způsoby.
Tárik Hášimí
Šíitská vláda Hášimího obvinila z podílu na 150 bombových atentátech, vraždách odpůrců a dalších násilnostech mezi lety 2005 až 2011.
Hášimí do Turecka uprchl přes irácký Kurdistán a do Bagdádu vzkázal, že se procesu zúčastní, pokud by se konal v Kurdistánu, tedy tam, kde nepřevažuje vliv šíitů. S tím ale nejvyšší soud nesouhlasil, podobně jako nevyhověl žádosti obhajoby, aby byl pro tento případ ustaven zvláštní tribunál.
2 minuty
Reportáž Pavla Šimka
Případ zostřil již tak napjaté vztahy iráckých šíitů k menšinovým sunnitům a Kurdům, ale také vztahy Bagdádu s okolními sunnitskými arabskými zeměmi. Iráčtí sunnité v poslední době obviňovali vládu premiéra Núrího Málikího, v níž jsou hlavně většinoví šíité, z pokusu odstavit sunnity ze státních institucí. Soužití šíitů, kteří tvoří asi 60 procent iráckého obyvatelstva, se sunitskou 20procentní menšinou je velmi komplikované a provází ho vzájemné násilnosti i krvavé atentáty radikálních skupin.
Vizitka iráckého viceprezidenta Tárika Hášimího:
- Hášimí se stal druhým iráckým viceprezidentem v dubnu 2006. Tuto funkci zastával do května 2011, kdy byl jmenován prvním viceprezidentem.
- Hášimí je nejvyšším sunnitským představitelem v irácké vládě, v níž dominují šíité. Viceprezident jakoukoli vinu popírá a obvinění vůči sobě považuje za politické vyřizování účtů.
- Hášimí patří mezi vytrvalé kritiky šíitského premiéra Núrího Málikího, který Hášimího často vinil z pokusů blokovat stěžejní zákony. Například v roce 2007 měl námitky proti kontroverznímu zákonu o umožnění návratu členů bývalé vládní strany (režimu Saddáma Husajna) Baas do veřejného života. Koncem roku 2009 pak Hášimí vetoval nový volební zákon, protože do něj chtěl prosadit větší zastoupení pro sunnity žijící v zahraničí.
- V roce 2009 (zhruba rok před odchodem americké armády z Iráku) Hášimí projevil „obavy a úzkost“ z podle něj nevalné připravenosti irácké armády a policie a vyslovil se pro delší setrvání amerických jednotek.
- Tárik Hášimí se narodil v roce 1942 v Bagdádu, v letech 1959 až 1962 absolvoval vojenskou akademii a poté vystudoval ekonomii na univerzitě al-Mustanziríja v Bagdádu.
- Jako třiatřicetiletý začal aktivně působit v tehdy zakázané Irácké islámské straně (IIP), straně sunnitských muslimů, která má blízko k egyptskému Muslimskému bratrstvu. V květnu 2009 odstoupil z funkce generálního tajemníka IIP, jímž byl od roku 2004, a v říjnu 2009 založil sunnitsko-šíitskou koalici pro parlamentní volby v březnu 2010, Národní
irácké hnutí.
- Poté, co byl na něj loni v prosinci vydán v Iráku zatykač, uchýlil se Hášimí do autonomní oblasti iráckého Kurdistánu, odkud letos v dubnu odjel přes Katar a Saúdskou Arábii do Turecka. Stejně jako Katar ho i Ankara odmítá vydat i přesto, že na něj letos v květnu vydal na žádost irácké vlády i Interpol mezinárodní zatykač s nejvyšší prioritou.
- Dvakrát odročený proces s Hášimím začal letos v květnu. Jeho obhájci požadovali, aby byl postaven před zvláštní tribunál ustavený parlamentem, nejvyšší soud to ale zamítl. Několik dní po zahájení procesu Hášimího obhájci odstoupili z procesu, neboť jim soud nedovolil přednést důkazy ve prospěch Hášimího.
- Se svým zetěm Ahmadem Kahtanem a členy ochranky byl Hášimí obžalován z účasti na útocích proti vládním představitelům, vojákům, policistům a šíitským poutníkům. Podle obžaloby spáchal gang v letech 2005 až 2011 na 150 útoků. Tři ze zatčených strážců se k útokům přiznali, ale Hášimí tvrdí, že až po mučení. Vypověděli, že na pokyn Hášimího poradců útočili na konvoje se šíity, a jeden z nich řekl, že od viceprezidenta po jedné akci dostal 3 000 dolarů (59 tisíc korun).