Moskva - Rusko nadále nebude vykonávat trest smrti. Rozhodl o tom tamní Ústavní soud. Rusko nepopravuje od roku 1996 a moratorium na nejvyšší trest by mělo platit až do jeho případného úplného zrušení. Podle jednoho z posledních výzkumů veřejného mínění přitom ale až čtyři pětiny obyvatel Ruska popravy podporují, i když podle stejného průzkumu svým soudům ani policii příliš nevěří.
Trest smrti se nesmí v Rusku provádět od roku 1996, kdy bylo zavedeno moratorium hlavně proto, aby soudy nemohly o udělení nejvyššího trestu rozhodovat bez porot. Postupně ale ruské soudy poroty zaváděly. Jako poslední se připojily i čečenské soudy, kde od Nového roku poroty budou také mít. Trest smrti by tak teoreticky mohl být znovu zaveden do praxe.
To ale dnes zamítl ruský Ústavní soud. Dosavadní moratorium na nejvyšší trest podle předsedy Ústavního soudu Valerije Zorkina už vytvořilo legitimní ústavní a právní režim, který „spustil nezvratitelný proces směřující k zrušení trestu smrti“. Podle Zorkina to lze chápat jako zákaz poprav v mírové době. „Nynější rozhodnutí je definitivní a nelze se proti němu odvolat,“ dodal.
Moratorium na trest smrti bylo fakticky zavedeno v polovině 90. let, kdy Rusko vstoupilo do Rady Evropy a připojilo svůj podpis pod konvenci o lidských právech, čímž se ke zrušení poprav zavázalo. Příslušný protokol, který by přímo trest smrti zrušil, ale Rusko ještě nepřijalo.
Zcela vyhraněný názor na trest smrti má však ruská veřejnost. Víc než čtyři pětiny Rusů by nejvyšší trest obnovily. A to i přesto, že většina lidí nevěří ani policii, ani soudům. Trest smrti je tak podle sociologů ještě oblíbenější než premiér Vladimir Putin, nejpopulárnější ruský politik.
