První část vyšetřování tragédie malajsijského letu MH17 skončila. Forenzní šetření potvrdilo, že za pádem letadla s 298 lidmi na palubě byla raketa Buk ruské výroby, která k cíli přiletěla z oblasti na východě Ukrajiny. Na konkrétního pachatele však mezinárodní tým expertů neukázal, ostatně k tomu ani neměl mandát.;crop; Šetření trestní zodpovědnosti stále probíhá a potrvá minimálně do příštího roku. Zda se nakonec podaří najít a potrestat viníky, není jisté.
Mezinárodní tým expertů vymezil oblast, odkud mohla být raketa typu země-vzduch vystřelena, na 320 kilometrů čtverečních. Takto velká plocha ale k jistému označení viníků nestačí. „Potřebujeme další forenzní šetření, více důkazů a materiálů. Budeme muset provést další technické zkoušky, zkombinovat to s fotografickým materiálem a na základě toho budeme teprve moct určit místo, odkud byla raketa vystřelena,“ upozornil nizozemský státní zástupce Fred Westerbeke.
Pomoct při hledání pachatelů by mohla i přesná identifikace střely, která loni 17. července u kokpitu boeingu malajsijských aerolinií explodovala. Našly se z ní ale jen drobné kusy bez označení.
- Anglická verze zprávy nizozemských vyšetřovatelů je k dispozici ZDE.
Vzájemné obviňování pokračuje
Kyjev a jeho západní spojenci obviňují z útoku povstalce vyzbrojované Moskvou či přímo ruskou armádu. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk zopakoval, že sestřelení letadla bylo „operací ruských tajných služeb“.
Rusko v reakci na nizozemskou zprávu uvedlo, že „není důvod tvrdit, že letadlo bylo sestřeleno z území ovládaného povstalci“. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova je „politováníhodné, že i přes opakované snahy Ruska zorganizovat vyšetřování tak, aby bylo komplexní a nezaujaté… Jde o jasnou snahu dělat zaujaté závěry a plnit politické zadání“.
Nizozemský premiér Mark Rutte Rusko vyzval, aby na objasnění tragédie plně spolupracovalo. Moskva na to reagovala tvrzením, že byla vždy ochotna spolupracovat, ale její dosavadní výzvy, aby vyšetřování „bylo objektivní, všestranné a transparentní, byly ignorovány“. Z toho, jak bylo vyšetřování vedeno, je podle Ruska zjevné, že se to nemohlo neodrazit na výsledcích.
„Východiskem z této situace by se mohlo stát pokračování vyšetřování s plnoprávnou účastí států disponujících materiály, které mohou vrhnout světlo na katastrofu letu MH17. K tomu jsme přirozeně připraveni,“ zdůraznila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Malajsie se bojí, že nakonec nebude potrestán nikdo
Malajsie, které sestřelené letadlo patřilo, se obává, že celá tragédie vyústí do ztracena. „Někdo sestřelil naše letadlo, zabil stovky lidí a může se z toho vyvléct? To se nesmí stát,“ uvedl malajsijský ministr mládeže a školství Khairy Jamaluddin.
Země proto společně s Nizozemskem a Británií usiluje o zřízení speciálního tribunálu OSN, který by odpovědné za sestřelení boeingu soudil. Proti vždy vystupovalo Rusko, které na konci července v Radě bezpečnosti návrh na zřízení tribunálu vetovalo. Návrh podpořilo 11 členů rady, Čína, Angola a Venezuela se hlasování zdržely.
Další možností je předání případu k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu. V tom případě by ale vyšetřovatelé museli přesně identifikovat osoby, proti kterým by bylo vznesena obžaloba. „Pokud to spáchali ruští vojáci, ti mohou jednoduše najít útočiště v Rusku a je velmi iluzorní, že by je Rusko k nějakému trestnímu stíhání vydalo. Ale i kdyby to byli ukrajinští občané, někdo by je na Donbase musel najít a k soudnímu dvoru dopravit – a za této situace si to nedokážu představit. Je to otázka let,“ upozornil ve vysílání ČT24 politický geograf Vincenc Kopeček.
Ve hře tak zůstává možnost, že Nizozemsko sestaví – po vzoru aféry Lockerbie – vlastní tribunál, který by mohl obviněné soudit.
O tom se ale bude rozhodovat až za několik měsíců, po skončení vyšetřování nizozemské prokuratury.
