Lima - Český premiér Mirek Topolánek se v peruánské Limě zúčastnil summitu Latinské Ameriky a Evropské unie. Vedl jeden z diskuzních panelů, kde se kvůli problémům chudoby slovně střetli levicoví vůdci latinskoamerických zemí s unijními zástupci. Sám podle zpravodaje ČT Filipa Kandy zastával názor, že chudobu vyřeší demokratický tržně-ekonomický systém, který podle něj dává šanci všem.
V peruánské Limě skončil summit prezidentů a premiérů skoro šedesáti zemí Evropské Unie, Latinské Ameriky a Karibiku. Vznik společné aliance pro boj s chudobou se ale neobešel bez potíží. Hlavně kvůli odlišným názorům politků. Závěrečná deklarace je proto plná kompromisů a moc konkrétních kroků neobsahuje.
Jednání více než padesátky státníků na summitu zemí Evropské unie a Latinské Ameriky, který skončil v peruánské metropoli dnes nad ránem SELČ (v pátek večer místního času), se soustředilo na dvě hlavní témata - boj proti chudobě a globálnímu oteplování. Poměrně vášnivá debata se vedla především o biopalivech, která s oběma oblastmi souvisí. Zástupci EU také přesvědčovali země Jižní Ameriky, aby Evropě více otevřely své trhy.
Evropská unie biopaliva z ekologických důvodů prosazuje, část latinskoamerických lídrů ale tvrdí, že právě produkce biopaliv může za rostoucí ceny potravin, které dále zvyšují počty lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby.
Jižní Amerika není v názoru na biopaliva jednotná. Brazílie, coby největší země na tomto kontinentu, jejich výrobu podporuje. Jiné státy, například Bolívie nebo pořádající země summitu Peru, ale „zeleným“ palivům nejsou příliš nakloněny. Podle nich tlak na rostoucí produkci biopaliv nutí jejich výrobce, aby využívali osevních ploch, které by jinak mohly sloužit k pěstování obilovin a dalších základních potravin. To pak vede k tomu, že ceny potravin stoupají, což negativně ovlivňuje právě situaci chudých lidí, kterých na jihoamerickém kontinentu žijí desítky milionů.
„Brzy, pokud se krize prohloubí, budou hladem ohroženy stovky milionů lidí,“ varoval na summitu peruánský prezident Alan García. Podle představitelů Evropské unie, která chce zvyšovat povinný podíl biopaliv v pohonných hmotách v rámci svého boje proti změnám klimatu, ale takové riziko nehrozí. „Dopad biopaliv (na ceny potravin) by neměl působit takové obavy, protože z mého pohledu ta souvislost není úplně prokázaná,“ řekl španělský premiér José Luis Zapatero.
Také český premiér Mirek Topolánek si myslí, že problém stojí jinak. „Je to spíše problém zatím velmi rezervovaného postoje EU k dovozu biopaliv z Latinské Ameriky,“ řekl premiér novinářům. Podle něj tento postoj unie souvisí s nedokončenými jednáními Světové obchodní organizace (WTO). Produkce biopaliv zažívá v posledních letech nebývalý rozmach.
Stoupenci jejich výroby tvrdí, že paliva z obnovitelných zdrojů jsou vhodnou alternativou k tradičním fosilním palivům, protože mohou pomoci mírnit globální oteplování. Kritici tohoto přístupu ale poukazují na to, že jejich výroba jde právě na úkor volných ploch k pěstování plodin.
Velký důraz se v závěrech peruánského summitu, které politici dnes schválili, klade také na pokračování jednání o liberalizaci vzájemného obchodu. Konkrétně se to týká asociačních dohod EU se dvěma zdejšími
obchodními organizacemi, s Andským společenstvím (CAN) a s jihoamerickou zónou volného obchodu Mercosur. Dohoda s CAN zatím troskotala na rezervovaném postoji Bolívie a Ekvádoru, také jednání s Mercosurem v podstatě stagnují.
Pro Česko jsou tato vyjednávání důležitá také proto, že při jejich finalizaci pravděpodobně bude hrát významnou roli. Bude totiž v první půli roku 2009, kdy se jednání nejspíše budou dokončovat, předsedat Evropské unii.
„Naše role je… zásadní, jednání v Praze v květnu příštího roku může znamenat ukončení těchto jednání a finalizaci dohod,“ uvedl Topolánek s odkazem na schůzku EU s Riodejaneirskou skupinou, která se za rok uskuteční v české metropoli.
Obavy z toho, že pozornost médií na sebe jako obvykle strhne levicový venezuelský prezident Hugo Chávez, se nenaplnily. Chávez na summitu vystupoval velmi smířlivě a přátelsky pohovořil s Angelou Merkelovou, které se údajně omluvil za to, že ji začátkem týdne nařkl, že patří ke stejné pravici jako Adolf Hitler. Také českému premiérovi Topolánkovi, který v Limě řídil jeden z pracovních panelů, venezuelský lídr řekl, že nemá zájem pouštět se do zbytečně kontroverzních témat.
Chavez se také pokusil uhladit vztahy se Zapaterem, s nímž se loni na iberoamerickém summitu v Chile dostal do slovní přestřelky kvůli tomu, že označil bývalého španělského premiéra Josého Maríu Aznara za fašistu. Do vzrušené debaty tehdy zasáhl španělský král a vyzval Cháveze, aby už konečně zmlkl.
Na televizních záběrech z nynějšího summitu bylo vidět, jak se Chávez přiblížil k Zapaterovi, promluvil s ním několik slov a poté usmívajícího se španělského premiéra poplácal přátelsky po rameni.
Současně s vrcholnou schůzkou politiků Latinské Ameriky a EU se v Limě konal takzvaný lidový summit, který organizují hnutí na obranu domorodého obyvatelstva, sociální organizace a levicové strany latinskoamerických zemí. Jeho účastníci jednali o lidských právech, migraci i potravinové krizi. Odsoudili tvrdě aktivity nadnárodních společností na jihoamerickém kontinentu a kritizovali je za znečišťování životního prostředí, vykořisťování lidí a prodej nebezpečných pesticidů.
S Topolánkem odjela do Peru i česká protichemická jednotka. Podle informací deníku Právo česká armáda tajně vyslala do peruánské Limy jednotku chemických specialistů. O vyslání jednotky nerozhodla vláda. Nejde totiž údajně o misi, ale o služební cestu. Dvacet chemiků z liberecké posádky odjelo do Peru neozbrojeno. Mají vyškolit peruánské kolegy v ochraně proti útoku zbraněmi hromadného ničení.
