Tonoucí Nizozemsko se chytá akvatektury

Haag - Se změnami klimatu se nepotýkají jen rozvojové země. Problémy mají i bohaté státy včetně těch evropských. Mezi nejohroženější patří Nizozemsko, jehož velká část se nachází pod hladinou moře. Stoupající hladiny moří by mohly Nizozemsko provždy vymazat ze světové mapy. Nizozemci se snaží svůj životní prostor bránit všemi způsoby – systémem hrází, kanálů, ale i akvatekturou.

Stoupající hladina moře a rozvodněné řeky dělají Nizozemsko zranitelným. Rodina Fonse Bergmana hospodaří u Maastrichtu několik generací. Usedlost leží u řeky Maas. V 90. letech ji dvakrát zasáhly zničující povodně. „Přišlo to o Vánocích v třiadevadesátém. Voda se valila okny, sahala až sem. Dva týdny jsme žili ve druhém patře. Doufali jsme, že se to nikdy nezopakuje. Jenže za dva roky to přišlo zas,“ vzpomíná Bergman.

Nizozemsko existuje jen díky složitému systému hrází, přehrad a valů. Dvě třetiny obyvatel žijí na území, které leží níž než hladina moře. Po staletí Nizozemsko chránily přehrady a mlýny, které pumpovaly vodu ze země.

3 minuty
Reportáž Barbory Šámalové
Zdroj: ČT24

Při záplavách ze Severního moře v roce 1953 zemřely skoro dva tisíce lidí. Dalších 30 let se budovaly bariéry kolem pobřeží. Klimatické změny ale znamenají nové nebezpečí. „Je to pomalý proces. Chceme vědět, jak bude podle různých scénářů vypadat naše budoucnost za 200 let. Země se postupně potápí, to je geologický proces. Ptáme se, jestli ji můžeme zachránit nebo bude nutné části opustit,“ líčí profesorka Amsterodamské univerzity Louise Frescová.

Do protipovodňových opatření teče miliarda eur ročně. Rotterdamský přístav chrání unikátní hráz, pobřeží zpevňují písečné valy a radikální změny čekají i koryta řek. „Snižujeme břehy Maasu a vyztužujeme je kamením, aby měl víc prostoru a voda měla kam téct. To je záruka, že se záplavy nebudou opakovat,“ popisuje Peet Adams z konsorcia Grensmaas.

Další možnost, jak se přizpůsobit, jsou domy na vodě. Architekt Alexander Henny nazývá nový styl akvatekturou. „Základ je dutý betonový kvádr, který plave. Na něm dřevěná struktura. Ložnice a koupelna jsou pod vodou, nahoře je kuchyň a obývák,“ přibližuje Henny.

  • Protipovodňové zábrany v Nizozemsku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1297/129679.jpg
  • Záplavy v Nizozemsku v roce 1953 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1297/129676.jpg
  • Nizozemská akvatektura autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1297/129682.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...