Tisk: Putin vítězí ve starém stylu, do Kremlu se ale vrací oslabený car

Moskva – Vladimir Putin se může chystat do Kremlu, komentuje dnešní ruský tisk premiérovo vítězství v nedělních prezidentských volbách s tím, že očekávaného vítězství již v prvním kole bylo dosaženo i za cenu mnoha přešlapů a „sterilizace“ celého volebního procesu. Komentáře evropských deníků prorokují staronovému prezidentovi nelehké období a shodují se, že se do Kremlu po čtyřech letech vrací oslabený car.

„Vladimir Putin je krok od Kremlu“, hlásá v hlavním titulku liberální list Kommersant. Premiér podle vlastních slov noc před volbami spal dobře, list by však zajímalo, jak se vyspal noc po volbách, v nichž se „hlasy sbíraly obvyklým způsobem“ a pozorovatelé byli vyháněni z volebních místností. Ale přehmatů zřejmě nebylo více než během parlamentních voleb loni v prosinci.

Podle listu Vedomosti sice Putin vyhrál s velkým odstupem, ale i tak „režim nedokázal splnit úkol zvětšit svou legitimitu“. Hlavním problémem byla nepřítomnost nových tváří mezi kandidáty s výjimkou miliardáře Michaila Prochorova, což však není problém opozice, ale režimu, v němž nepanují rovné podmínky a Putin si sám vybírá soupeře. Systém se ocitl v pasti: otevřené falšování nebylo žádoucí, ale nešlo ani ohlásit slabý výsledek. Rusko se podle komentátora rozdělilo na ty, kdo požadují legitimní volby na základě svobodné vůle a čestného součtu hlasů, a na ty, pro které volby nejsou poctivou soutěží, ale jen procedurou, která má potvrdit stávající pořádek. „Potřebné výsledky se dosahují na účet mnohastupňové sterilizace volebního procesu,“ poukázal deník na vyloučení konkurenceschopných soupeřů z klání, znevýhodnění připuštěných uchazečů, přešlapy během hlasování až po falšování výsledků při sčítání ve vyšších instancích.

„Bez ohledu na konečné výsledky vítězství může slavit jak Vladimir Putin, tak občanská společnost,“ usoudil list Novyje izvestija, podle něhož ruská společnost poprvé od začátku tisíciletí donutila režim počítat s názorem lidí. Vítěz voleb bude muset hledět nejen na své stoupence, ale i na poraženou menšinu. První i druzí jsou občané a ti poprvé od 90. let dali najevo, že jim budoucnost země není lhostejná.

Rovněž vládní deník Rossijskaja gazeta poukázal na nebývalé množství pozorovatelů u volebních uren, kde dění i prostřednictvím webových kamer sledovalo na milion lidí. Ale ani zahraniční pozorovatelé vážnější nesrovnalosti nezaznamenali.

„Od okamžiku nominace premiéra Putina na prezidenta bylo těžké si představit, že kandidát nezvítězí v jakýchkoli relativně čestných či dokonce naprosto čestných volbách. Prohrát mohl jen v naprosto nepoctivých volbách,“ míní Izvestija. Ale podle komentátora se už vítězi začal odpočítávat čas a kredit důvěry.

Neue Zürcher Zeitung z 5. beřezna 2012
Zdroj: ČT24

Evropský tisk: Ruská střední třída zvedá hlavu

„Éra zázraků je pryč,“ tvrdí italská La Repubblica. Připomíná, že při volbách v roce 2000 byl v Rusku chaos a Putin dokázal zjednat pořádek. Po nynějších prezidentských volbách je situace jiná. „Střední třída zvedla hlavu,“ píše komentátor listu.

„Putin už nemusí absolvovat druhé kolo u volebních uren, možná ho ale čeká na ulici,“ upozorňuje štrasburský deník Dernieres Nouvelles d'Alsace. Putinovo místo v mocenské struktuře Ruska je dnes prý mnohem nestabilnější než před osmi lety, kdy o místo v čele své země bojoval naposledy.

Podle komentátora listu The Daily Telegraph Edwarda Lucase je naopak ruská opozice příliš slabá na to, aby zvítězila. „Bylo by naivní očekávat jednoznačnou změnu,“ píše komentátor. „Velkým nebezpečím ale pro Putina je, že jeho někdejší kumpáni z KGB ho začnou vidět spíše jako přítěž než jako svého hráče,“ tvrdí Lucas, který novému prezidentovi místo šesti let v čele Ruska dává tak dva roky.

Ani švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung nemaluje Putinovu budoucnost v jasných barvách. Jeho volební vítězství prý nic nezmění na zmenšujícím se významu Ruska. „Účinná zahraniční a bezpečnostní politika nyní závisí převážně na výkonném hospodářství,“ připomíná list. Putin však v posledních letech bránil reformám. „Rusko tak sice rostlo, bez Putinových okovů ale mohlo dnes být mnohem dál,“ tvrdí Neue Zürcher Zeitung.

Podle listu Luxemburger Wort to sice spousta evropských politiků s ohledem na veřejné mínění neřekne nahlas, ale s nově zvoleným ruským prezidentem se dá dobře žít. Protože u Putina se prý ví, co se od něho dá očekávat: tvrdá linie při prosazování vlastních zájmů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 6 mminutami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 10 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 36 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 2 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 7 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...