Tisícům obyvatel Jižního Súdánu hrozí kvůli pozastavení pomoci hladomor

V Jižním Súdánu zemřeli hlady jeden dospělý a dvě děti, píše zpravodajský web BBC s odkazem na humanitární pracovníky. Neštěstí předcházelo pozastavení potravinové pomoci kvůli nedostatku peněz.

Trojice zemřela v táboře pro vnitřně vysídlené osoby ve státě Warrap na severu země. Stalo se tak poté, co Světový potravinový program OSN (WFP) oznámil, že kvůli nedostatku financí musel v zemi pozastavit poskytování potravinových přídělů. V červnu WFP uvedl, že potřebuje 456 milionů dolarů, aby mohl nadále v Jižním Súdánu rozdělovat potravinovou pomoc. Potřebné peníze však nezískal, jelikož se mezinárodní společenství soustředí na řadu překrývajících se krizí, včetně ruské invaze na Ukrajinu.

Samí Subajhí z humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF), který ve zmíněném táboře pracuje, řekl BBC, že jednomu ze zemřelých dětí bylo pět let.

„Našel jsem matku jednoho z dětí, jak sedí u malého, čerstvě vykopaného hrobu svého pětiletého syna,“ řekl s tím, že její tři další děti byly velmi slabé a vyhublé a seděly u vchodu do jejich improvizovaného přístřešku. Hladomor podle Subajhího hrozí 20 tisícům lidí žijících v táborech pro vnitřně vysídlené osoby v Jižním Súdánu. 

„V jednom táboře jsem viděl lidi, kteří se hroutili, jsou fyzicky vyčerpaní. Je zřejmé, že už dlouho neměli dostatek jídla. Nevidím, že by někdo vařil nebo že by v některém z přístřešků bylo uskladněno nějaké jídlo,“ řekl Subajhí.

Vyčerpány veškeré možnosti

Představitelé WFP potvrdili BBC, že minulý týden museli v Jižním Súdán pozastavit potravinové příděly. Doplnili, že více než šedesáti procentům populace, jež čítá jedenáct milionů, hrozí hlad.

Světový potravinový program OSN 14. června oznámil, že před pozastavením potravinové pomoci „vyčerpal veškeré možnosti“, včetně snížení přídělů o polovinu v loňském roce.

Jižní Súdán je od získání nezávislosti v roce 2011 zmítán násilím, což zhoršuje potravinovou krizi, a to i přes vytvoření vlády jednoty v roce 2020. Situaci v zemi také zhoršily opakované záplavy, které zničily domy a zemědělskou půdu a vyhnaly desetitisíce lidí z jejich domovů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás posiluje kontrolu v Gaze, regulace cen a poplatky rostou

V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se teroristické hnutí Hamás dle obyvatel Pásma snaží rozšířit svou kontrolu nad územím – od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo, píše agentura Reuters.
před 22 mminutami

Evropa musí vytrvat v podpoře Ukrajiny. I přes korupční skandál, míní Stubb

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
před 1 hhodinou

Povolenky ETS 2 by mělo Česko odmítnout, míní ekonomové. Niedermayer nesouhlasí

Česko by mělo odmítnout emisní povolenky ETS 2, shodli se ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) je pro jejich přijetí, argumentuje snížením nákladů pro „chudé“ rodiny. Kovanda naopak varoval před možnými vysokými cenami povolenek, ty však dle europoslance nehrozí. V sobotních Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili také o možném poklesu cen elektřiny a plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
před 1 hhodinou

Je to existenciální hrozba. Island se bojí, že ho zničí kolaps oceánských proudů

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.
před 1 hhodinou

Chile může ovládnout krajní pravice. Vzhlíží k Pinochetovi

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.
před 2 hhodinami

Několikamilionové turecké město trápí historické sucho

Čtvrté nejlidnatější město Turecka a významné průmyslové a zemědělské centrum Bursa čelí bezprecedentnímu nedostatku vody. Obě hlavní nádrže téměř vyschly. Podle úřadů i odborníků hrozí, že v jedné z nejúrodnějších oblastí 86milionové země skončí zemědělství.
před 3 hhodinami

Britská vláda zpřísní pravidla pro migranty

Britská vláda chystá zpřísnění podmínek pro migranty, kteří v posledních letech přicházejí do země nelegální cestou v rekordních počtech. Labouristická vláda hodlá mimo jiné zrušit automatické přidělování sociálních dávek či výrazně prodloužit dobu nutnou pro získání trvalého pobytu. Tamní média píší o tom, že reforma se má inspirovat Dánskem a kabinetu premiéra Keira Starmera má pomoci zbrzdit vzestup strany Reform UK, která svou protiimigrační rétorikou oslovuje voliče a vede v průzkumech.
před 7 hhodinami

V Chile volí prezidenta, z prvního kola podle odhadů nejspíš nevzejde

Voličky a voliči v Chile v neděli rozhodují o nové hlavě státu, která v čele země od března nahradí levicového prezidenta Gabriela Borice. Průzkumy favorizují v prvním kole exministryni jeho vlády Jeannette Jaraovou, která kandiduje za levicovou koalici a je členkou komunistické strany. Očekává se ale, že nezíská přes 50 procent hlasů a nový prezident vzejde až ze druhého kola volby, které je na programu v prosinci.
před 8 hhodinami
Načítání...