Tallinn - Zhruba šest tisíc vojáků z devíti členských států NATO dnes zahájilo cvičné manévry v Estonsku. Vojenské cvičení Steadfast Javelin (Pevný oštěp) je podle agentury DPA dalším z řady manévrů, které Aliance provádí od poloviny dubna v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu a na rozmístění ruských vojsk podél rusko-ukrajinské hranice. Podle NATO vojenské cvičení simuluje „fiktivní scénář“ útoku na Estonsko.
Tisíce vojáků NATO manévrují v Estonsku, simulují scénář útoku zvenčí
Kvůli ukrajinské krizi se NATO rozhodlo pro silnější vojenskou přítomnost v Pobaltí. Vlády pobaltských států a Polsko mají obavy, že by je Rusko mohlo ohrožovat. Cvičení pod velením německého generála Hanse-Lothara Domröseho se účastní vojáci z Belgie, Dánska, Estonska, Francie, Británie, Lotyšska, Litvy, Polska a USA. Zapojeny jsou dělostřelecké i průzkumné jednotky, bojové letouny i velitelství protivzdušné obrany. Podle estonského ministerstva vnitra manévry v sobotu navštíví britský princ Harry, který se rovněž setká s estonským prezidentem Toomasem Hendrikem Ilvesem.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v souvislosti s ukrajinskou krizí několikrát ujistil Polsko a Pobaltí kolektivní obranou. Už v polovině dubna rozmístila Aliance své námořní síly v Baltském moři. K zajištění vzdušného prostoru Pobaltí vyslaly svá letadla Británie, Dánsko a Francie.
Na jihu Polska minulý týden začala společná vojenská cvičení amerických, kanadských a polských vojáků. Spojené státy vyslaly v reakci na ukrajinskou krizi a chování Ruska na 150 výsadkářů, Kanadu zastupují desítky parašutistů. Trénují se koordinované seskoky, přesun vojenského materiálu, letecké a pěchotní operace. Americké síly na východní hranici NATO zůstanou prakticky nepřetržitě nejméně do konce roku.
Americký prezident Barack Obama a jeho francouzský protějšek François Hollande se dnes v telefonickém rozhovoru shodli, že v případě dalších „provokací a destabilizujících zásazích“ Rusko na své kroky doplatí více než dosud. „Prezident Obama ocenil úsilí ukrajinské vlády o sjednocení země uspořádáním svobodných a spravedlivých prezidentských voleb 25. května, které zahrnou proces ústavních reforem,“ citovala z prohlášení Bílého domu agentura Reuters. Tlak na Ukrajinu dnes Moskvě vynesl také tvrdou kritiku od OSN a hrozící vzpouru krymských Tatarů.