Moskva – Neklidná situace na Krymu už doléhá i do ruských měst. V centru Moskvy a dalších sídel demonstrovaly desítky tisíc lidí – a to jak stoupenci ruské opozice, kteří na Pochodu míru vyjadřovali nesouhlas s politikou Kremlu vůči Ukrajině, tak podporovatelé prezidenta Putina. Ti uspořádali provládní Pochod bratrství, aby podpořili připojení Krymu k Ruské federaci.
Hlavní události dne kolem ukrajinské krize
- Ukrajina obvinila Rusko z vojenské invaze. Rusové se prý pokusili proniknout na území v Chersonské oblasti blízko Krymu.
- V Charkově zemřeli při střetech dva lidé.
- Rusko vetovalo návrh rezoluce Rady bezpečnosti o neplatnosti krymského referenda.
- V Moskvě protestovaly proti ruské invazi na Krymu tisíce lidí, stejně tak se sešly tisíce lidí na podporu Putina.
- Proti ruské invazi na Krym dnes na mnoha místech v Česku demonstrovaly desítky lidí.
- Ukrajinský parlament dočasně odebral pravomoci krymskému regionálnímu parlamentu.
„Za vaši a naši svobodu,“ hlásal jeden z nápisů na široké pásce, kterou drželi účastníci Pochodu míru. Těch podle agentury AFP přišlo na Puškinovo náměstí v Moskvě na 50 000. Ruská policie ale uvedla mnohem menší číslo – na začátku akce napočítala asi 3 000 lidí. Spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just nezaznamenal represe ze strany policie či zatýkání.
Vedle ruských a ukrajinských vlajek třímali účastníci demonstrace také cedule s výzvami „Nedotýkejte se Ukrajiny“, „Ne válce“ anebo „Odpusť nám, Ukrajino“. Stuha rozvinutá přes ulici zase horovala „Za Rusko a Ukrajinu bez Putina“. Mezi účastníky byly údajně i dvě členky punkové skupiny Pussy Riot Naděžda Tolokonnikovová a Marija Aljochinová. „Běh událostí teď můžeme změnit rychleji než v roce 1968,“ křičela podle agentury AFP Tolokonnikovová v narážce na invazi sovětských vojsk do Československa.
Podle serveru Gazeta.ru se podobné akce konaly i v dalších ruských městech, včetně Petrohradu, Jekatěrinburgu či Samary. Tam na rozdíl od Moskvy nebyla opoziční shromáždění povolena. Kolem 15 000 lidí pak podle odhadu policie vyjádřilo podporu prezidentu Vladimiru Putinovi na Rudém náměstí. Řada z nich na sobě měla červené bundy s nákresem mapy bývalého Sovětského svazu a nápisem SSSR 2.0.
Do referenda zbývají hodiny
Už zítra se bude na ukrajinském Krymu konat referendum, ve kterém mají obyvatelé poloostrova rozhodnout, zda se chtějí připojit k Ruské federaci. Ruská diplomacie je připravena výsledek hlasování respektovat, zatímco Spojené státy a většina evropských zemí daly najevo, že plebiscit neuznávají (čtěte víc).
Ukrajinská krize podrobně na webu ČT24
- VÝCHOD UKRAJINY A KRYM: Tři mrtví při nepokojích, do referenda zbývají hodiny
- RUSKO: Tisíce lidí demonstrují na podporu Ukrajiny i Putina
- KYJEV: Centrální parlament odebral pravomoci krymskému parlamentu
- ZPRAVODAJ ČT: Ukrajinští vojáci čekají na Krymu na rozkazy
- PRAHA: Ukrajinci protestují proti invazi na Krym, Bursík a spol. sepsali otevřený dopis
- ANALÝZA: Krymští Tataři se obávají, co s nimi bude po referendu
Situace zůstává napjatá i na východě Ukrajiny, kde při nepokojích v Charkově a Doněcku zemřeli tři lidé. Moskva v reakci na charkovský incident vyzvala ukrajinskou vládu, aby postavila nacionalistické skupiny mimo zákon. „Banderovské skupiny na Ukrajině by měly být postaveny mimo zákon kvůli podněcování nenávisti mezi národy,“ napsal na Twitteru zmocněnec ministerstva zahraničí pro lidská práva Konstantin Dolgov.
„Nikdo nezbavil Ukrajinu jejích závazků, pokud jde o boj proti rasismu, rasové diskriminaci a xenofobii. Tyto závazky se musejí plnit,“ zdůraznil dále Dolgov. Nové ukrajinské vedení naproti tomu obviňuje právě Rusy z toho, že v zemi záměrně provokují krvavé střety. Úřadující prezident Oleksandr Turčynov se dokonce nechal slyšet, že násilí na východě Ukrajiny mají na svědomí „agenti Kremlu“ (čtěte víc).
