Tisíc lidí měsíčně. Německá vláda povolí i uprchlíkům v režimu omezené ochrany přivést si rodinu

3 minuty
Události: Nechala rodinu v Jordánsku, do Německa ji přivést nemůže
Zdroj: ČT24

Těm, kdo utekli před válkou, ale nebyli osobně pronásledováni, pozastavily německé úřady během vrcholící migrační krize právo přivést si do země členy nejužší rodiny. Od tohoto léta by běženci měli znovu dostat šanci na slučování rodin, tedy na příchod svých blízkých. Vláda kancléřky Angely Merkelové však přesun do Německa umožní každý měsíc maximálně tisícovce lidí. Podle představ ministra vnitra Horsta Seehoferova by možnost pozvání blízkých neměla platit pro příjemce sociálních dávek nebo manžele, kteří se nevzali již v zemi původu.

Rama Al-Rifaiová je se svými dvěma syny a manželem v kontaktu jen prostřednictvím obrazovky. Poté, co jejich domov u Damašku uchvátila válka, utekli společně do Jordánska. Matka pak před dvěma a půl lety pokračovala dále do Německa.

„Můj muž je Palestinec a Německo pomáhalo jen Syřanům. Tolik gumových člunů se převrátilo a dětí utopilo. Rozhodla jsem se jet sama a později přivést rodinu,“ vylíčila svůj plán.

Jenže kdo utíká před válkou, avšak není osobně politicky pronásledován, má v Německu nárok jen na takzvanou omezenou ochranu. To platí pro většinu Syřanů včetně Ramy Al-Rifaiové. Své děti a muže tudíž do Německa přivést nemůže.

„Není možné, abych tady byla navždy sama. Pokud to nevyjde, vrátím se za dětmi a manželem,“ přemýšlí o své budoucnosti Rama Al-Rifaiová, která se snaží získat statut uprchlíka. Může taky doufat, že se její blízcí vejdou do měsíční tisícové kvóty, kterou Berlín hodlá od léta zavést.

Právnička: Rozpor s ústavou i lidskými právy

Kolik lidí by do Německa přišlo, kdyby všichni běženci v omezené ochraně mohli přivést nejužší rodinu, nikdo přesně neví. Podle odhadů ministerstva zahraničí by šlo o 100 až 200 tisíc lidí. Studie Spolkové agentury práce mluví o 50 až 60 tisících. Vláda však chce počet běženců co nejvíc omezit. Slučování rodin tak má od léta platit pro tisíc lidí měsíčně plus několik naléhavých případů.

„Je to jasně v rozporu s článkem šest německé ústavy a také s Evropskou úmluvou o lidských právech, směrnicí EU o slučování rodin z roku 2003 a Úmluvou OSN o právech dítěte,“ zlobí se právnička Armaghan Naghipourová.

Právnička upozorňuje, že kvůli přetížení úřadů je složité přivést rodinu i pro uprchlíky, kteří na to nárok mají. „Překážky v zákoně a byrokratická zátěž jsou nastaveny velmi, velmi vysoko, takže to mnoho lidí v nějaký moment prostě vzdá,“ popisuje Naghipourová.

Některé stížnosti skončily až u spolkového ústavního soudu. Letos už dvě zamítl a vládní opatření tak podpořil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 28 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...