Těsná většina Skotů je proti nezávislosti, potvrzují aktuální průzkumy

Edinburgh - Pro nezávislost Skotska je 48 procent oslovených, pro setrvání v Británii 52 procent. To ukazuje v předvečer referenda aktuální průzkum organizace Panelbase. Tři sta let trvající politický svazek Anglie a Skotska čelí největší výzvě za dobu své existence. Touha části skotské veřejnosti po samostatnosti se nezrodila přes noc a za poslední dvě dekády prošla dynamickým vývojem. Zde je několik klíčových momentů procesu skotské devoluce:

Celá 80. léta a podstatnou část následující dekády byli ve Velké Británii u vládního kormidla konzervativci a obliba jejich politiky v tradičně více doleva orientovaném Skotsku byla hodně nízká. Éru thatcherismu poznamenal vysoký nárůst nezaměstnanosti a sociálního napětí. Skotové dodnes nemohou „Železné dámě“ přijít na jméno za to, jak tehdy naložila s místním průmyslem. „Nenáviděli ji za likvidaci průmyslu, v jehož důsledku byly propuštěny tisíce zaměstnanců z dolů, z oceláren a z dalších tradičních průmyslových odvětví,“ nebere si ani po letech servítky skotský deník The Herald.

1990 - protesty proti zavedení daně na hlavu
Zdroj: ČT24/ISIFA

Nejvíce emocí vzbudil ve Skotsku krok předsedkyně britské vlády Margaret Thatcherové v souvislosti se zavedením daně na hlavu, která se výrazně dotkla peněženek zejména nízkopříjmových skupin. Proti tzv. „poll tax“ se mohutně demonstrovalo, v ulicích se veřejně pálily daňové výměry a stále více Skotů mělo pocit, že je Londýn zneužívá jako pokusné králíky. Kontroverzní zákon se setkal s nevolí po celé Británii, a proto byl záhy zrušen. Za jeho realizaci se Skotsku v roce 2006 osobně omluvil David Cameron. „Daň na hlavu hrála roli v tom smyslu, že byla jedním z impulsů pro skotské snahy vybojovat si více pravomocí na centrální vládě,“ domnívá se John McKendrick, přednášející na Glasgow Caledonian University.

Na scénu vstupuje skotský parlament

Když se po volbách v květnu 1997 dostali k moci labouristé, dopomohly jim k tomu nepochybně i hlasy skotských voličů, kteří kvitovali kladný postoj Blairovy partaje k devoluci a otázce referenda ve Skotsku. S novou administrativou se daly věci skutečně do pohybu. Důležitý okamžik nastal v září téhož roku, kdy si Skotové v referendu odhlasovali ustavení národního parlamentu (pro bylo 74,3% voličů) a zároveň se většinově vyslovili pro to, aby nově vzniklý parlament disponoval právem stanovovat výši daní.

Výsledek skotského referenda bude nejspíše velmi těsný
Zdroj: Andrew Milligan/ČTK/PA

Existenci skotského parlamentu oficiálně posvětil zákon „The Scotland Act“ (1998). Hned rok nato se konaly první volby do tohoto zákonodárného sboru, z nichž vzešla koaliční vláda Labour Party s liberály. Obě strany si zopakovaly koalici i po volbách v roce 2003. Přestože se jim za dobu, co měly v Hollyroodu většinu, podařilo prosadit řadu konkrétních opatření, vedoucích k modernizaci skotského práva, demokratičtější rozdělování veřejných výdajů prostřednictvím skotského parlamentu či zavedení bezplatné opatrovnické služby pro starší občany či bezplatné bakalářské studium na skotských univerzitách, voličům nevonělo to, že legislativní počínání bylo až příliš navázáno na konzultace s Londýnem.

Nacionalisté získávají většinu v Hollyroodu

Ve volbách v roce 2007 využila dané konstelace Skotská národní strana (SNP). Do jejího čela se vrátil Alex Salmond a byl svědkem historického vítězství. Nacionalisté si připsali na konto 47 křesel, o jedno více než labouristé. „Skotsko se změnilo. K lepšímu a navždy,“ pronesl pateticky Salmond, který složil menšinovou vládu.

Výsledek těchto voleb překvapil mnohé. Ještě větším šokem však bylo „rozdání karet“ od skotských voličů při zatím posledním volebním klání v roce 2011. Nacionalisté opanovali Hollyrood díky zisku 69 z celkového počtu 129 křesel. Toto skóre jim dávalo jistotu absolutní většiny.

2012 - podpis Edinburghské dohody
Zdroj: ISIFA/EPA/Gordon Terris

Salmond pochopil volební výsledek pro svou stranu jako jasný vzkaz od voličů, že má mandát k dalšímu postupu při prosazování myšlenky nezávislosti země. Převedeno do praxe, alfa omegou počínání šéfa skotské vlády se stalo referendum o nezávislosti. Po složitém vyjednávání s Londýnem se nakonec podařilo sjednat úmluvu, podle níž právo vyhlásit takový plebiscit je v kompetenci skotského parlamentu. Stvrzenku jednání dala Edinburghská dohoda - podepsaná mezi Salmondem a Davidem Cameronem v říjnu 2012.

Důležitý mezník pro všechny příznivce skotské nezávislosti nastal 14. listopadu 2013. V ten den totiž skotský parlament jednomyslně schválil vyhlášení všelidového hlasování v otázce samostatnosti země. A kampaň obou táborů se mohla naplno rozběhnout…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 19 mminutami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média.
před 27 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 3 hhodinami
Načítání...