Berlín - Příslušnice ultralevicové organizace Frakce Rudé armády (RAF) Birgit Hogefeldová bude příští týden po 18 letech pobytu za mřížemi na podmínku propuštěna na svobodu. Poslední dosud nepropuštěná teroristka RAF si odpykávala trest za zavraždění příslušníka americké armády v Německu a za pumový atentát na americké základně v Porýní. Byla příslušnicí takzvané třetí generace teroristické skupiny RAF, která se hlavně v 70. a 80. letech snažila narušit politický systém tehdejšího západního Německa.
Nyní čtyřiapadesátiletá Hogefeldová byla zatčena po přestřelce v červnu roku 1993 v severoněmeckém Bad Kleinenu. Podle rozsudku z roku 1999 nemohla být podmínečně propuštěna před odpykáním nejméně 15 let vězení. Loni v květnu jí odmítl udělit milost tehdejší německý prezident Horst Köhler.
Hogefeldová byla usvědčena, že v roce 1985 vylákala z diskotéky jistého amerického vojáka do lesa, aby se zmocnila jeho průkazu ke vstupu na základnu. Vojákovo tělo bylo později nalezeno v nedalekém lese s prostřelenou hlavou. Průkaz pak RAF využila k tomu, aby na základnu propašovala auto naplněné výbušninou. Exploze u kasáren zabila dva lidi a 20 dalších zranila.
RAF operovala od 70. do počátku 90. let a má na svědomí desítky politicky motivovaných atentátů proti politickým, justičním a podnikatelským špičkám Spolkové republiky. Představitelé takzvané druhé generace RAF Brigitte Mohnhauptová, Eva Hauleová, Knut Folkerts a Christian Klar byli po odpykání řady let vězení postupně propuštěni, často ze zdravotních důvodů a po ujištění, že možnost návratu k terorismu u nich nehrozí. Vůdci první generace RAF Andreas Baader, Gudrun Ensslinová, Jan-Carl Raspe i Ulrike Meinhofová spáchali ve vězení sebevraždu.
