Taliban v Kábulu zaútočil na rezidenci zahraniční mise

Čtyři mrtví včetně tří útočníků jsou výsledkem atentátu na rezidenci zahraniční vojenské mise a civilních organizací v afghánské metropoli Kábulu. O život přišel i jeden zasahující policista. Před budovou okolo půlnoci explodoval vůz s výbušninou, poté následovala přestřelka s policisty. K akci se přihlásilo hnutí Taliban.

Jde o další doklad zhoršené bezpečnosti v afghánské metropoli. Před více než týdnem přitom Kábul čelil jednomu z nejhorších útoků za 15 let – výbuch připisovaný Islámskému státu si vyžádal minimálně 80 obětí.

„Policejní operace skončila, bez dalších obětí uvnitř či vně residence,“ uvedl nad ránem šéf kábulské policie Abdul Rahmán Rahímí. Oznámil, že při operaci byli zabiti všichni tři útočníci, zemřel jeden policista a tři policisté jsou zraněni.

Mluvčí operace NATO Resolute Support (Rozhodná podpora), která pomáhá v zemi afghánským bezpečnostním silám, již dříve agentuře Reuters útok potvrdila, ale bez dalších podrobností.

Policisté na místě výbuchu
Zdroj: Reuters

Svědci slyšeli silnou explozi kolem 1:30 v pondělí ráno místního času (asi hodinu před půlnocí v neděli SELČ). Šéf kábulské policie později agentuře AFP řekl, že vůz naložený výbušninami explodoval u zdi, která chrání hotel North Gate. V něm jsou ubytováni příslušníci zahraniční bezpečnostní mise i civilních organizací.

Podle mluvčího Talibanu Zabihulaha Mudžahida bylo přitom zabito a zraněno na „100 příslušníků invaze z USA“. Organizace však často počty obětí svých útoků zveličuje.

  • Organizace vznikla v jihoafghánské provincii Kandahár v červenci 1994 z popudu převážně afghánských uprchlíků, kteří původně studovali korán v Pákistánu. O dva roky později padlo hlavní město Kábul do rukou hnutí, jehož vůdce mulla Muhammad Umar vyhlásil zemi za „plně islámský stát“ řídící se islámským právem šaría. Taliban oznámil, že popravil bývalého prezidenta Muhammada Nadžíbulláha. Hnutí postupně ovládlo zhruba 90 procent území.
  • Zvrat přišel po teroristických útocích na New York na podzim roku 2001, kdy vojska USA a Británie zahájila v rámci operace Trvalá svoboda útok na Afghánistán. Právě zde měla sídlo organizace Al-Káida, zodpovědná za útoky. Už v prosinci 2001 byla vláda Talibanu svržena, boje ale stále pokračují.
  • Podle údajů OSN bylo v roce 2016 při bojích mezi vládními vojáky a povstalci, většinou bojovníky Talibanu, zabito přes 11 500 civilistů.

Aktuální incident je důkazem rostoucího napětí v zemi poté, co Taliban zvýšil svou aktivitu. Zhruba před týdnem otřásl Kábulem sebevražedný atentát, který si vyžádal nejméně 80 obětí a přes 230 zraněných.

Bojovníci Talibanu
Zdroj: Reuters

K odpovědnosti za útok z 23. července na demonstraci menšinových Hazárů se přihlásila radikální organizace Islámský stát (IS). Ta je sice v zemi výrazně slabší než Taliban, nicméně po ztrátách v Sýrii a Iráku se začíná přesouvat právě do Afghánistánu.

Podle OSN se dokonce uplynulý půlrok stal v Afghánistánu co do obětí rekordní. Mezi lednem a červnem zemřelo 1600 civilistů a dalších 3500 utrpělo zranění. V porovnání se stejným obdobím za rok 2015 je to nárůst o 4 procenta.

  • 17. února 2008: Při sebevražedném pumovém útoku v jihoafghánském městě Kandahár přišlo o život na 100 lidí.
  • 6. listopadu 2007: Sebevražedný atentát namířený proti poslanecké delegaci v provincii Baghlán na severu země si vyžádal na 80 životů.
  • 23. července 2016: Nejméně 80 mrtvých a přes dvě stovky zraněných si vyžádal sebevražedný atentát na demonstraci v Kábulu. K odpovědnosti se přihlásil samozvaný Islámský stát (IS).
  • 6. prosince 2011: Přibližně 75 osob zabil sebevražedný atentátník v centru Kábulu před mešitou, kde se modlilo několik set lidí u příležitosti šíitského svátku ášúrá; na 160 lidí bylo zraněno.
  • 19. dubna 2016: Nejméně 70 lidí zahynulo a dalších 329 utrpělo zranění při útoku sebevražedného atentátníka a dalších ozbrojenců v centru afghánské metropole Kábulu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnu.
19:54Aktualizovánopřed 23 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 44 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 53 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
před 1 hhodinou

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 2 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...