Systém katastroficky selhal, chyběla vůle dohodnout se, hodnotí WHO reakci na pandemii

Evropské státy musejí rychle zreformovat své zdravotní systémy a koncepčně je propojit. Pandemie nemoci covid-19 totiž celý svět vystavila nechtěné zátěži a je třeba se z toho poučit. Řekl to šéf expertní komise Světové zdravotnické organizace (WHO) Mario Monti, který v Kodani představil závěry expertů WHO k situaci v Evropě v době epidemie.

„Podle toho, jak se události po měsících vyvíjely, nelze pochybovat o tom, že náš politický, ekonomický a sociální sytém katastroficky selhal,“ řekl bývalý italský premiér.

Podle něj chyběla schopnost situaci předvídat a vůle dohodnout se o nejnaléhavějších úkolech. Státy se staraly jen samy o sebe a volily zastaralá, individuální řešení. Z devastujících důsledků pandemie je proto potřeba se poučit, míní Monti. „Musíme se pokusit z té tmy najít světlo,“ dodal.

„Zdraví je jen jedno“

Jeho komise zabývající se zdravotními otázkami v Evropě byla zřízena loni v srpnu. Ve své nynější zprávě doporučuje zavést koncept „zdraví je jen jedno“, který propojí problémy se zdravím lidí, zvířat, rostlin a jejich společně sdíleného prostředí.

V pandemii se podle expertů prokázala hluboká nevyváženost zdravotních systémů a také velké rozdíly v sociální a ekonomické oblasti mezi zeměmi, což je třeba řešit. Odborníci doporučují větší investice národních zdravotních služeb, zavádění inovací a lepší shromažďování i sdílení informací.

Navzdory varování nebyl svět připraven

I když vědci upozorňovali na hrozbu pandemie, svět na koronavirus, který se objevil koncem roku 2019, nebyl připraven, soudí experti WHO.

Nejednotný a chybný postup vedl ke katastrofálním důsledkům šíření covidu-19, na nějž v Evropě podle oficiálních údajů zemřelo 1,2 milionu lidí z celkových více než čtyř a půl milionu celosvětově. Dalším důsledkem je bezprecedentní ekonomická krize, která překonala tu z roku 2008.

Ředitel evropské sekce WHO Hans Kluge označil doporučení expertů za „ambiciózní, ale realistická“, protože mohou zajistit Evropě větší bezpečí a kvalitnější zdraví. „Jsou to splnitelná doporučení. Vládám a těm, kdo se podílejí na rozhodování, poskytují prostředky, jak v budoucnu zdravotním hrozbám předejít,“ řekl. Teď je na jednotlivých zemích a mezinárodních organizacích, jak tato doporučení naplní.

„Zaplatili jsme už obrovskou cenu, ale zaplatíme ještě víc, když zavřeme oči a nepoučíme se z chyb,“ řekl Kluge. Podle Montiho budoucí generace nikoho neocení za „krátkozrakost“. Jeho komise zahrnuje vědce, politiky i podnikatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 22 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 45 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...