Systém ETCS mohl španělské tragédii zabránit

Madrid - Jízdu vlaku, který tragicky havaroval u španělského Santiaga de Compostela, kontroloval v místě nehody zřejmě jen španělský národní bezpečnostní systém. Tratě, kudy projíždějí vysokorychlostní vlaky, by přitom měl hlídat nejmodernější evropský systém ETCS, který je nastavený tak, aby v případě porušení rychlosti soupravu zpomalil nebo zastavil. Úplně vylučuje jakoukoliv chybu člověka. Podle prvních hypotéz vyšetřovatelů, kteří vyloučili technickou závadu, bylo příčinou neštěstí právě více než dvojnásobné překročení povolené rychlosti vlaku v osudném oblouku u Santiaga. Při neštěstí zahynulo nejméně 80 lidí.

Jednotný evropský zabezpečovací systém ETCS by měl v případě pochybení strojvedoucího – překročení rychlosti nebo projetí návěsti – vlak sám bezpečně zastavit. ETCS je v prvé řadě určeno pro zabezpečí nejvýznamnějších železničních tahů, jako jsou právě vysokorychlostní železnice, zavádění systému je však pomalé – například v Česku by měl pokrýt v prvé řadě čtyři tranzitní železniční koridory, teprve loni ale Správa železniční dopravní cesty přidělila zakázku na zavedení systému na prvním koridoru, hotova má být za dva roky.

Podobné je to ve Španělsku, kde přes velké plány má zabezpečení ETCS trať Madrid – Barcelona a některé nově stavěné trati. Přibývá sice i na dalších tratích, v prvé řadě ale tam, kde má železniční správa ctižádost jezdit 300kilometrovou rychlostí. Trať do Santiaga de Compostela je sice stará pouhé dva roky, místo, kde se nehoda stala, však už je na staré trati a je zabezpečeno pouze národním zabezpečovacím systémem. Ten nestačil. I zde lze odkázat na paralelu s českým vývojem: podobně nepostačil před třemi lety český národní systém a nezastavil vlak, jehož strojvedoucí v Ústí nad Labem přehlédl návěstidlo; nezpomalil, jeho vlak tak vysokou rychlostí vjel na výměnu, kde vykolejil.

Za příčinu španělské nehody byla předběžně označena příliš velká rychlost vlaku. Rychlovlak Alvia jezdí rychlostí až 250 kilometrů v hodině, u Santiaga de Compostela ale musí zpomalit. Osudný oblouk zhruba tři kilometry od nádraží je jedním z nejostřejších na trati a rychlost je zde omezena na 80 kilometrů v hodině. Podle různých zdrojů sem ale vlak vjel rychlostí více než dvojnásobnou.

Český ministr dopravy Zdeněk Žák a bývalý generální inspektor Drážní inspekce v rozhovoru pro ČT24 vyslovil domněnku, že železniční neštěstí podobných rozměrů mívá málokdy jedinou příčinu, ale většinou jde o zřetězení několika faktorů. Prosté selhání jedince podle něj takovou nehodu způsobit nemůže, a půjde tedy zřejmě o kombinaci s mezerou v zabezpečení. V místě nehody totiž končí moderní vysokorychlostní úsek a zřejmě zde už nefungoval automatický systém, který dokáže zastavit rychle jedoucí soupravu. 

Policisté začali vyšetřovat jednoho ze dvou strojvedoucích, kteří rychlovlak Alvia státní železniční společnosti Renfe řídili. Nejvyšší soud Galicie oznámil, že jde o strojvedoucího, který leží v nemocnici a je tam ve vazbě. Formálně ještě ale obviněn nebyl. Více o příčinách neštěstí napoví prozkoumání dat z černých skříněk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...