Syrská armáda chce zajistit hranici s Tureckem a obsadit Aleppo, tvrdí poradkyně prezidenta Bašára Asada. Diplomatická cesta prý není možná, jelikož ostatním nejde o porážku teroristů. OSN předtím varovala, že pokud syrské síly podporované ze vzduchu Rusy obklíčí části Aleppa ovládané povstalci, budou stovky tisíc lidí odříznuty od dodávek potravin. Davy Syřanů prchají z Aleppa do Turecka - NATO nyní zvažuje lodní misi u jeho břehů.
Asadova poradkyně Busajna Šaabanová diplomacii moc šancí nedává, protože návrhy na příměří prý vznášejí země, které „si nepřejí skoncovat s terorismem“, a naopak chtějí podpořit povstalce, kteří ztrácejí půdu pod nohama. Armáda podle ní v postupu nepoleví a jejím cílem je „osvobodit města a vesnice, které teroristé kontrolovali tři a půl roku, a také zbavit Aleppo teroristických zločinů“. Damašek „chce kontrolovat hranici s Tureckem, protože Turecko je hlavním zdrojem teroristů,“ řekla poradkyně.
NATO se chce vážně zabývat žádostí o rozmístění lodí u Turecka kvůli neutichající uprchlické vlně. „Krize s uprchlíky je předmětem vážného znepokojení pro nás všechny. Myslím si tedy, že se velmi vážně zamyslíme nad žádostí Turecka a dalších spojenců o pomoc s řešením této krize,“ řekl šéf Aliance.
Každý den zamíří z Turecka do Řecka, tedy na půdu EU a Schengenu, stovky běženců. Zima příliv uprchlíků příliš nezbrzdila. „Využijeme setkání ministrů obrany NATO k projednání toho, zda a v jaké míře může NATO pomoci hlídkováním na moři tureckým pobřežním hlídkám a agentuře Frontex,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem.
Aliance dosud opakovala, že nemá mandát k tomu, aby střežila hranice nebo bojovala proti zločineckým sítím pašeráků běženců.
Řecký premiér Alexis Tsipras už volal Merkelové - podle své mluvčí zdůraznil, že případná mise nesmí nijak ohrozit svrchovanost Řecka. Naopak Evropská komise vítá každou diskusi o možných opatřeních, jež by mohla přispět k řešení migrační krize.
Další vlnu uprchlíků vyvolala ofenziva syrských jednotek za podpory ruského letectva na severozápadě země. Podle Davutoglua by na hranice mohlo přijít až 70 tisíc lidí z oblasti kolem Aleppa, pokud tam budou pokračovat intenzivní boje.
Turecko v předchozích dnech přijalo asi 15 tisíc uprchlíků ze Sýrie, načež hranice uzavřelo. Dalších 30 tisíc lidí čeká na vpuštění do země, Ankara ale údajně vybírá jen nemocné a zraněné. OSN ji vyzvala, aby běžence do země pustila.
V Aleppu hrozí humanitární katastrofa
Organizace varovala, že pokud začnou syrské jednotky obléhat část Aleppa, kterou mají pod kontrolou rebelové, statisíce lidí přijdou o dodávky potravin. „Až 300 tisíc lidí, kteří jsou stále ve městě, by tak zůstalo odříznuto od humanitární pomoci,“ uvedl Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).
Jestliže bude postup syrské armády pokračovat, místní úřady odhadují, že by mohlo z města uprchnout sto až 150 tisíc lidí. „Pokud bude Aleppo odříznuté, hrozí, že dojde k obrovské humanitární katastrofě. Nelze se teď divit lidem, kteří z města masivně prchají pryč,“ uvedl Marek Štys, vedoucí humanitárních programů z organizace Člověk v tísni, která distribuuje lidem v Aleppu jídlo přes místní partnery.
Problém se zásobováním se podle Štyse táhne od roku 2013, kdy severní přístupové cesty začal blokovat Islámský stát. „Aleppo, které je největší aglomerací a bylo symbolem bojů v severní Sýrii, představuje obrovský vojenský cíl, ale zároveň i humanitární katastrofu,“ podotkl Štys.
Syrská opozice žádá, aby Moskva ukončila letecké útoky, jinak ženevská mírová jednání nebudou pokračovat. Syrský konflikt trvá od roku 2011 – zemřelo na 250 tisíc lidí a další miliony musely opustit své domovy. Asi 2,7 milionu Syřanů teď žije v Turecku.
