Damašek – Sýrie se obává pašování zbraní, a proto prý nechala zaminovat hranice s Libanonem. Přes hranici přitom v posledních měsících prchají Syřané, kteří utíkají před násilnostmi. Za sedm měsíců při střetech opozičních přívrženců s vládními jednotkami zemřelo 3000 lidí.
Hranice mezi Sýrií a Libanonem měří přes 300 kilometrů a je na ní údajně 50 ilegálních přechodů. V Libanonu bylo v minulých týdnech kvůli nelegálnímu obchodování se zbraněmi zatčeno několik Libanonců i Syřanů.
Podle obchodníků je v Sýrii největší zájem o automaty kalašnikov, jejichž cena se zdvojnásobila na současných 1500 dolarů (27 tisíc korun). Syřané přitom prý chtějí spíš ruské nebo čínské kalašnikovy než irácké či íránské. Peter Harling z Mezinárodní krizové skupiny (ICG) nedávno řekl, že pašeráci, kteří běžně operují na hranici, se nyní přeorientovali na zbraně, protože v Sýrii je o ně velký zájem. Lidé se prý vyzbrojují hlavně kvůli sebeobraně.
Sýrie a LAS se prý dohodly na konečném řešení situace v zemi
Syrské vedení a speciální výbor Ligy arabských států (LAS) se údajně dohodly na plánu arabských států vyřešit sedmiměsíční krizi v Sýrii, kde brutální potlačování protestů proti režimu prezidenta Bašára Asada stálo životy na tři tisíce lidí. Oficiálně bude dohoda oznámena ve středu na mimořádném zasedání ministrů zahraničí arabských zemí v káhirském sídle LAS.
LAS se po nedávném mimořádném zasedání v Káhiře v minulých dvou týdnech intenzivně zapojila do snah o ukončení krize v Sýrii. Tam odmítla požadavky na vyloučení Sýrie z organizace, ustavila ale zvláštní pětičlenný výbor ministrů zahraničí, který jednal o návrhu ligy se syrskou delegací v katarském Dauhá. K požadavkům LAS podle dostupných informací patřilo okamžité ukončení násilností, stažení armády z měst a zahájení dialogu vlády s opozicí.
V Sýrii objeveny náznaky někdejší jaderné spolupráce s Pákistánem
Vyšetřovatelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) objevili v Sýrii dosud neznámý komplex podporující podezření ohledně někdejších snah syrské vlády o spolupráci s otcem pákistánské jaderné bomby Abdulem Kádirem Chánem. Damašek tak zřejmě usiloval o získání technologie k výrobě jaderných zbraní, uvedly vysoké diplomatické zdroje obeznámené s vyšetřováním MAAE. Budova v severozápadní Sýrii se podle nich strukturou velmi podobá komplexu na obohacování uranu dodanému Libyi v době, kdy se tehdejší libyjský vůdce Muammar Kaddáfí snažil vyrábět jaderné zbraně pod Chánovým odborným vedením.
Dnes se komplex v syrském Hasaká podobá závodu na zpracování bavlny a vyšetřovatelé nenašli známky toho, že by byl vůbec někdy využíván k jaderné produkci. Vzhledem k tomu, že izraelská bojová letadla v roce 2007 rozbombardovala v Sýrii údajný reaktor na výrobu plutonia, nepravděpodobná shoda v designu podle expertů citovaných AP vzbuzuje domněnku, že Sýrie možná sledovala dvě cesty vedoucí k jaderné bombě: přes uran i plutonium.
