Damašek - Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) už obdržela od Sýrie seznam jejího chemického arzenálu. Plní tak část americko-ruské dohody. Podle mluvčí OPCW jde ale jen o částečný dokument a organizace čeká od Damašku více. Organizace se chystá dokument řádně prověřit, detaily ale zveřejnit nehodlá. O zničení syrských chemických zbraní rokují členské státy OPCW v nizozemském Haagu.
„Obdrželi jsme část požadovaného seznamu a čekáme více,“ řekla mluvčí OPCW. Neupřesnila, co v dokumentaci chybí. Sýrie vlastní odhadem 1000 tun chemických látek, které se zavázala zlikvidovat na základě rusko-amerického návrhu s cílem odvrátit americký úder na Sýrii v reakci na chemický útok u Damašku z 21. srpna. Tento plán, na němž se ministři zahraničí USA a Ruska shodli minulou sobotu v Ženevě, ukládá režimu v Damašku deklarovat do týdne jeho chemický arzenál, včetně názvu, typu a množství jednotlivých otravných látek a místa jejich uskladnění. Syrské chemické zbraně pak mají být do poloviny příštího roku vyvezeny ze země a zlikvidovány.
Syrský vicepremiér Kadrí Džámil údajně v rozhovoru pro britský deník Guardian uvedl, že syrská vláda plánuje nabídnout opozičním povstalcům příměří. „Ozbrojená opozice ani režim nejsou schopny porazit protistranu vojensky,“ prohlásil. Džámil se ale od vyznění rozhovoru distancoval. Problém by mohl být v nedorozumění při překladu. Pomoci s usnadněním dialogu mezi syrskou vládou a opozicí chce íránský prezident Rúhání. Podle arabského tisku vyslal do Sýrie armádní poradce.
Ztráty syrské ekonomiky jsou prý katastrofální
Džámil je bývalý komunista a nepatří zrovna k nejloajálnějším členům vládní strany Baas. Byl dokonce mezi účastníky prvních protivládních demonstrací v roce 2011. Přesto ale trval na tom, že hovoří za vládu. Podle něj je syrská ekonomika v katastrofickém stavu. Konflikt už stál život víc než 100 tisíc lidí. „V každém ohledu režim ve své dřívější formě prakticky skončil. Abychom ale mohli provést progresivní reformy, potřebujeme, aby nás Západ a ostatní, kdo jsou v Sýrii zainteresováni, nechali být,“ podotkl Džámil.
Zprostředkování dialogu mezi oběma válčícími stranami nabídl íránský prezident. „Musíme vytvořit atmosféru, v níž lidé tohoto regionu budou moci rozhodnout o vlastním osudu. Oznamuji, že naše vláda je připravena napomoci usnadnění dialogu mezi syrskou vládou a opozicí,“ konstatoval Rúhání.
Významné příměří zatím bylo vyhlášeno v severosyrském městě Azáz, jež se nachází na hranici s Tureckem. „Jde o klíčové město pro získávání zbraní a humanitární pomoci pro povstalce,“ konstatoval blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. Příměří bylo vyhlášeno mezi Svobodnou syrskou armádou a mezi islamisty napojenými na al-Káidu.
USA a Rusko sice letos ohlásily, že zorganizují další ženevskou konferenci k Sýrii, zatím se jim to ale nepodařilo. Opozice na ni odmítá jet, dokud nebude mít záruky o Asadově odstoupení. Konference se v Ženevě konala loni, ale trvala pouze den a nebyl na ní žádný syrský zástupce. Rusko se obává žoldnéřů bojujících v Rusku. Podle náměstka ředitele ruské tajné služby v Sýrii válčí 300 až 400 ruských žoldnéřů. Mohli by prý představovat hrozbu i pro olympiádu v Soči.
Francie chce dodávat zbraně syrským povstalcům - zn. bezpečně
Francie chce zásobovat syrské povstalce zbraněmi. Má jít o podporu v takzvaném kontrolovaném rámci, aby se nedostaly do rokou extremistů. „Soudím, že do Sýrie dodávají pravidelně zbraně Rusové, my to ale uděláme v širším kontextu,“ řekl francouzský prezident Francois Hollande, který nyní pobývá v Mali na inauguraci nového prezidenta. „Společně s dalšími státy budeme zbraně dodávat ve formátu, který může být kontrolován. Nehodláme připustit, aby se zbraně dostaly do rukou džihádistů, proti nimž jsme tady v Mali bojovali,“ řekl prezident.
Francois Hollande, francouzský prezident:
„V Sýrii musíme najít politické řešení. Jedině tak můžeme ukončit to, co je bezesporu největším masakrem jednadvacátého století.“
Francie je nejaktivnějším spojencem USA v syrské krizi a jako jediná byla ochotna vojensky podpořit záměr Washingtonu potrestat syrský režim za srpnový chemický útok na předměstí Damašku. Po vyhlášení plánu na likvidaci syrských chemických zbraní se Paříž snaží zajistit, aby příslušná rezoluce Rady bezpečnosti OSN byla závazná a obsahovala pasáže o vymahatelnosti.
Rusko, které se netají vojenskými dodávkami syrské vládě, varuje Západ před vyzbrojováním opozice. Podle Moskvy je velká část povstaleckých jednotek napojená na teroristickou síť al-Káida a západní dodávky zbraní a munice ji posílí.
Sýrii prý válčí tři až čtyři stovky povstalců z Ruska
V Sýrii válčí asi tři až čtyři stovky žoldnéřů původem z Ruska, kteří by po návratu do vlasti mohli představovat „velké nebezpečí“, a to i pro zimní olympiádu v Soči. Varování dnes vyslovil zástupce ředitele ruské tajné služby FSB Sergej Smirnov při setkání s kolegy ze středoasijských republik a Číny. Šéf FSB dříve odhadoval počet válečníků z ruského Kavkazu, bojujících v Sýrii pod vlajkou Al-Káidy, na dvě stovky. „Odhadujeme, že asi 300 až 400 lidí odjelo z naší země (bojovat) do Sýrie,“ řekl dnes Smirnov s tím, že návrat ostřílených bojovníků bude představovat značné nebezpečí. Navíc ruské zákony s žoldnéřstvím nepočítají, a tak „máme nad čím pracovat“.
Rada bezpečnosti OSN musí podle Kerryho jednat rychle
Americký ministr zahraničí John Kerry včera vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby už příští týden schválila rezoluci k Sýrii. S likvidací chemického arzenálu by se podle něj mělo začít co nejdříve. „Přichází okamžik zkoušky. Rada bezpečnosti musí příští týden jednat, pro světové společenství je důležité povstat a promluvit,“ řekl americký ministr. „Tvrdíme-li, že známe pravdu, myslíme to vážně,“ dodal. Rada bezpečnosti podle něj musí přijmout závaznou a vymahatelnou rezoluci, která stanoví „ten nejsilnější mechanismus“ k dosažení cíle. Kerry obsáhle zdůvodňoval přesvědčení USA o vině Asadova režimu za srpnový chemický útok.
Rada bezpečnosti OSN v současnosti připravuje rezoluci požadující od Damašku likvidaci jeho chemického arzenálu. Zástupci pěti stálých členů Rady se ve středu už podruhé sešli k projednání návrhu rezoluce předloženého západními státy. Snaží se nalézt kompromis mezi požadavkem Západu, aby rezoluce obsahovala hrozbu silou, pokud by se jí Damašek nepodřídil, a odmítavým stanoviskem Moskvy v tomto bodě.
