Sýrie musí do týdne předat seznam svých chemických zbraní

Ženeva - Spojené státy a Rusko dospěly k rámcové dohodě v otázce zničení syrských chemických zbraní. Oznámili to ministři zahraničí John Kerry a Sergej Lavrov, kteří o dohodě jednali v Ženevě. Podle dohody musí Sýrie do týdne předat seznam svého chemického arzenálu a musí pustit komisaře OSN do všech míst, kde zbraně skladuje. Dohody bylo dosaženo také v otázce metodologie zničení těchto zbraní. Syrská opozice zůstává vůči rusko-americké dohodě skeptická - prý jen poskytuje Asadovi čas pro zabíjení dalších civilistů.

Ženevská jednání začala ve čtvrtek a splinila očekávání, jelikož jejich cílem bylo najít mechanismus pro technické splnění ruského návrhu, podle něhož má Sýrie poskytnout své chemické zbraně mezinárodní kontrole. Rusko tak odvrátilo chystaný americký útok na Sýrii, který ji měl potrestat za údajné srpnové nasazení chemických zbraní proti vlastním lidem.

Dohodu musí nejprve schválit Organizace pro zákaz chemických zbraní. Teprve pak bude stanoven přesný časový harmonogram. Kerry řekl, že nejpozději v listopadu musí Sýrie přijmout inspektory a pustit je do všech míst, kde chemii skladuje. Dohoda počítá s tím, že do poloviny příštího roku by měly být chemické zbraně odvezeny nebo zlikvidovány.

Sergej Lavrov hovoří s novináři o dohodě ohledně syrských chemických zbraní
Zdroj: Larry Downing/ČTK/AP

Asad musí dohodu plnit, pro nánévrování není prostor

„Není zde prostor pro manévrování a pro nic, co není plněním ze strany režimu Asada,“ řekl Kerry. Podle zpravodaje ČT Petra Zavadila, který průběh rozhovorů sleduje přímo v Ženevě, neexistuje žádná dohoda o tom, co by následovalo, pokud by Asad podmínky nesplnil. Kerry nicméně prohlásil, že svět očekává, že Sýrie splní, co slíbila, a svůj chemický arzenál podrobí mezinárodní kontrole.

Lavrov zdůraznil, že se spolu s Kerrym shodl na tom, že v případě syrské krize je třeba „se držet mírového řešení“. Dohoda je podle Lavrova založena na „shodě, kompromisu a profesionalitě“, z čehož agentura AP vyvozuje, že Rusko bude téměř jistě vetovat rezoluci, pokud bude její text povolovat vojenský útok, s jakým ještě nedávno počítaly USA. „Jakékoli porušení posoudí Rada bezpečnosti OSN a pokud uzná, že k němu došlo, přijme náležitá, konkrétní opatření. “Není zde nic o použití síly nebo automatických sankcích. Veškeré porušení musí schválit Rada bezpečnosti," řekl Lavrov.

Dohoda o likvidaci syrských chemických zbraní má 6 bodů:

1. Je třeba se shodnout na množství a typu chemických zbraní a umožnit rychle jejich mezinárodní kontrolu;

2. Sýrie musí do týdne poskytnout ucelený seznam zásob svého chemického arzenálu;

3. S pomocí mimořádných procedur zajištěných úmluvou o chemických zbraních bude umožněna rychlá likvidace;

4. Sýrie musí inspektorům umožnit okamžitý a neomezený přístup ke všem svým skladům;

5. Zničeny musejí být všechny chemické zbraně, možné je i jejich vyvezení ze syrského území;

6. Logistickou podporu zajistí OSN, plnění bude zajištěno podle článku 7 Charty OSN.

Spojené státy odhadují, že v Sýrii je 45 míst spojených s chemickým programem, a na polovině z nich jsou podle Washingtonu použitelné chemické zbraně. Rusko souhlasilo s odhadem, že má Sýrie asi 1000 tun těchto zbraní.

Syrská opozice je vůči ruskému návrhu od samého začátku skeptická. K ženevským jednáním sdělila, že syrskou krizi neřeší. Režim podle ní zbraně v posledních dnech přesouval do Libanonu a do Iráku. Rozhovory považuje za manévr, který dává Asadovi čas zabíjet další civilisty konvenčními zbraněmi.

Obama: Intervence nemusí být součástí rezoluce

Americká média v noci uvedla, že Barack Obama již netrvá na tom, aby rezoluce OSN o zabezpečení syrských chemických zbraní zahrnovala hrozbu vojenským zásahem v případě, že se Damašek stanoveným podmínkám nepodřídí. Americký prezident si sice nadále vyhrazuje právo zahájit útok na Sýrii, je ale prý připraven akceptovat rezoluci, která bude v případě porušení podmínek počítat s jinými nátlakovými opatřeními, například s různými sankcemi.

Obama po jednání s kuvajtským emírem zopakoval, že trvá na tom, aby jakákoli dohoda o likvidaci syrských chemických zbraní byla „ověřitelná a vymahatelná“. Už v minulosti opakovaně zdůraznil, že USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi ve snaze o vyřešení krize v Sýrii diplomatickou cestou, ale nevzdávají se možnosti vojenského úderu na Damašek, pokud diplomacie selže.

Bílý dům připisuje režimu syrského prezidenta Bašára Asada údajný chemický útok u Damašku z 21. srpna se stovkami mrtvých a chce ho za něj potrestat. Zároveň ale chce dát šanci ruskému plánu, jehož podstatou je mezinárodní kontrola nad objemnými syrskými zásobami chemických zbraní a jejich následná likvidace.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun by měl o víkendu dostat do rukou zprávu inspektorů OSN, kteří na předměstí Damašku zkoumali následky chemického útoku. Zatím není jasné, kdy bude zpráva představena veřejnosti. Na viníka srpnového útoku, jemuž padly za oběť stovky lidí, ale podle expertů zpráva přímo neukáže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojenci nás nevarovali před posledním útokem na Kyjev, uvedl Zelenskyj

Spojenci nevarovali Ukrajinu před nedávným útokem ruských balistických raket na Kyjev, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah utrpěla také obytná budova, jeden člověk zemřel. Krátce předtím ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina dále dostává zpravodajské informace od spojenců, napsala agentura Reuters. Později během dne to řekl i americký prezident Donald Trump. Dodal, že chce, aby válka skončila.
16:47Aktualizovánopřed 19 mminutami

Vzájemná důvěra je k budování nezbytná, říká bývalý prezident Polska Lech Walesa

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.
před 34 mminutami

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Ve městě Rivne, kde dron zasáhl budovu univerzity, je 25 zraněných, napsal šéf tamní vojenské správy Oleksandr Koval. Nejméně jeden člověk byl zabit a jedenáct bylo zraněno při útocích na Slovjansk a Kramatorsk. Naopak Ukrajina cílila na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, je po operaci

U papeže Lva XIV. lékaři diagnostikovali zhoubný nádor plic, informoval v úterý pozdě večer podle agentury Reuters Vatikán. Při operaci v římské nemocnici, která dopadla dobře, mu odebrali dolní lalok pravé plíce. Papež se má zotavovat přibližně týden.
22:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Francii opět demonstrovali studenti

Demonstrací středoškoláků se v úterý po celé Francii zúčastnilo 480 tisíc lidí, tvrdí podle agentur představitelé jejich sdružení. Protestující, kteří kritizují mimo jiné podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy, nedaleko Paříže podpořila i prominentní švédská aktivistka Greta Thunbergová. Francouzská policejní inspekce IGPN v úterý uvedla, že dosud vede 36 vyšetřování případů sporných střetů mezi policisty a demonstranty.
12:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMiliardář, predátor a propojovatel elit. Kdo byl ve skutečnosti Jeffrey Epstein?

Vlna dokumentů z kauzy Jeffreyho Epsteina odkrývá spletitou síť vazeb mezi světovými elitami, byznysem a tajnými službami. Z více než tří milionů zveřejněných spisů však jasné odpovědi vycházejí jen pozvolna a řada pochybností přetrvává. Novinář portálu Voxpot a autor podcastu Redneck Matěj Schneider v první epizodě podcastu Složky pana Epsteina popisuje realitu amerického vyšetřování, roli Ghislaine Maxwellové i to, jak se z finančníka s vazbami na Billa Clintona či Donalda Trumpa stala nejtajemnější postava moderní politiky.
před 8 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.