Sýrie musí do týdne předat seznam svých chemických zbraní

Ženeva - Spojené státy a Rusko dospěly k rámcové dohodě v otázce zničení syrských chemických zbraní. Oznámili to ministři zahraničí John Kerry a Sergej Lavrov, kteří o dohodě jednali v Ženevě. Podle dohody musí Sýrie do týdne předat seznam svého chemického arzenálu a musí pustit komisaře OSN do všech míst, kde zbraně skladuje. Dohody bylo dosaženo také v otázce metodologie zničení těchto zbraní. Syrská opozice zůstává vůči rusko-americké dohodě skeptická - prý jen poskytuje Asadovi čas pro zabíjení dalších civilistů.

Ženevská jednání začala ve čtvrtek a splinila očekávání, jelikož jejich cílem bylo najít mechanismus pro technické splnění ruského návrhu, podle něhož má Sýrie poskytnout své chemické zbraně mezinárodní kontrole. Rusko tak odvrátilo chystaný americký útok na Sýrii, který ji měl potrestat za údajné srpnové nasazení chemických zbraní proti vlastním lidem.

Dohodu musí nejprve schválit Organizace pro zákaz chemických zbraní. Teprve pak bude stanoven přesný časový harmonogram. Kerry řekl, že nejpozději v listopadu musí Sýrie přijmout inspektory a pustit je do všech míst, kde chemii skladuje. Dohoda počítá s tím, že do poloviny příštího roku by měly být chemické zbraně odvezeny nebo zlikvidovány.

Sergej Lavrov hovoří s novináři o dohodě ohledně syrských chemických zbraní
Zdroj: Larry Downing/ČTK/AP

Asad musí dohodu plnit, pro nánévrování není prostor

„Není zde prostor pro manévrování a pro nic, co není plněním ze strany režimu Asada,“ řekl Kerry. Podle zpravodaje ČT Petra Zavadila, který průběh rozhovorů sleduje přímo v Ženevě, neexistuje žádná dohoda o tom, co by následovalo, pokud by Asad podmínky nesplnil. Kerry nicméně prohlásil, že svět očekává, že Sýrie splní, co slíbila, a svůj chemický arzenál podrobí mezinárodní kontrole.

Lavrov zdůraznil, že se spolu s Kerrym shodl na tom, že v případě syrské krize je třeba „se držet mírového řešení“. Dohoda je podle Lavrova založena na „shodě, kompromisu a profesionalitě“, z čehož agentura AP vyvozuje, že Rusko bude téměř jistě vetovat rezoluci, pokud bude její text povolovat vojenský útok, s jakým ještě nedávno počítaly USA. „Jakékoli porušení posoudí Rada bezpečnosti OSN a pokud uzná, že k němu došlo, přijme náležitá, konkrétní opatření. “Není zde nic o použití síly nebo automatických sankcích. Veškeré porušení musí schválit Rada bezpečnosti," řekl Lavrov.

Dohoda o likvidaci syrských chemických zbraní má 6 bodů:

1. Je třeba se shodnout na množství a typu chemických zbraní a umožnit rychle jejich mezinárodní kontrolu;

2. Sýrie musí do týdne poskytnout ucelený seznam zásob svého chemického arzenálu;

3. S pomocí mimořádných procedur zajištěných úmluvou o chemických zbraních bude umožněna rychlá likvidace;

4. Sýrie musí inspektorům umožnit okamžitý a neomezený přístup ke všem svým skladům;

5. Zničeny musejí být všechny chemické zbraně, možné je i jejich vyvezení ze syrského území;

6. Logistickou podporu zajistí OSN, plnění bude zajištěno podle článku 7 Charty OSN.

Spojené státy odhadují, že v Sýrii je 45 míst spojených s chemickým programem, a na polovině z nich jsou podle Washingtonu použitelné chemické zbraně. Rusko souhlasilo s odhadem, že má Sýrie asi 1000 tun těchto zbraní.

Syrská opozice je vůči ruskému návrhu od samého začátku skeptická. K ženevským jednáním sdělila, že syrskou krizi neřeší. Režim podle ní zbraně v posledních dnech přesouval do Libanonu a do Iráku. Rozhovory považuje za manévr, který dává Asadovi čas zabíjet další civilisty konvenčními zbraněmi.

Obama: Intervence nemusí být součástí rezoluce

Americká média v noci uvedla, že Barack Obama již netrvá na tom, aby rezoluce OSN o zabezpečení syrských chemických zbraní zahrnovala hrozbu vojenským zásahem v případě, že se Damašek stanoveným podmínkám nepodřídí. Americký prezident si sice nadále vyhrazuje právo zahájit útok na Sýrii, je ale prý připraven akceptovat rezoluci, která bude v případě porušení podmínek počítat s jinými nátlakovými opatřeními, například s různými sankcemi.

Obama po jednání s kuvajtským emírem zopakoval, že trvá na tom, aby jakákoli dohoda o likvidaci syrských chemických zbraní byla „ověřitelná a vymahatelná“. Už v minulosti opakovaně zdůraznil, že USA budou spolupracovat s dalšími zeměmi ve snaze o vyřešení krize v Sýrii diplomatickou cestou, ale nevzdávají se možnosti vojenského úderu na Damašek, pokud diplomacie selže.

Bílý dům připisuje režimu syrského prezidenta Bašára Asada údajný chemický útok u Damašku z 21. srpna se stovkami mrtvých a chce ho za něj potrestat. Zároveň ale chce dát šanci ruskému plánu, jehož podstatou je mezinárodní kontrola nad objemnými syrskými zásobami chemických zbraní a jejich následná likvidace.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun by měl o víkendu dostat do rukou zprávu inspektorů OSN, kteří na předměstí Damašku zkoumali následky chemického útoku. Zatím není jasné, kdy bude zpráva představena veřejnosti. Na viníka srpnového útoku, jemuž padly za oběť stovky lidí, ale podle expertů zpráva přímo neukáže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 15 mminutami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. Tři nákladní lodě v Perském zálivu a Hormuzském průlivu zase zasáhly neznámé projektily. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa už v Íránu není na co útočit.
03:37Aktualizovánopřed 26 mminutami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 38 mminutami

V Drážďanech zneškodnili bombu z války, evakuovalo se osmnáct tisíc lidí

Nejméně osmnáct tisíc lidí muselo na téměř sedm hodin opustit centrum Drážďan kvůli zneškodnění bomby z druhé světové války. Krátce po 15:00 policie uvedla, že pyrotechnici britskou pumu o váze 250 kilogramů zlikvidovali a že se lidé mohou vrátit zpět domů. Jednalo se o dosud největší evakuaci v saské metropoli kvůli nálezu válečné bomby.
před 51 mminutami

Tajné testy a zbrojící Francie. Začala nová jaderná éra

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.
před 1 hhodinou

Maďarská delegace chce jednat o inspekci Družby, Kyjev misi zpochybnil

Maďarská delegace odcestovala do Kyjeva, aby projednala inspekci ropovodu Družba, uvedla agentura MTI. Ropovodem neproudí ruská ropa na Slovensko a do Maďarska od 27. ledna, kdy ho podle Kyjeva poškodil ruský útok. K misi se připojilo i Slovensko, uvedl vedoucí delegace. Mise nemá na Ukrajině žádné oficiální postavení, žádné jednání s ní není naplánováno, uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) opět kritizoval Kyjev za neumožnění kontroly ropovodu.
14:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHavárie ve Fukušimě narušila důvěru Japonců v jadernou energetiku

Před patnácti lety došlo na japonském pobřeží k havárii v elektrárně Fukušima – jednalo se o druhou největší jadernou nehodu po Černobylu. Havárii způsobilo silné zemětřesení a především následné vlny tsunami, na které nebylo zařízení připravené. „Došlo k narušení důvěry obyvatelstva Japonska v jadernou energetiku, které se nyní projevuje tím, že se (země) snaží jít velmi konzervativním přístupem – snaží se kontrolovat vše nad rámec nutnosti, aby si získala důvěru obyvatelstva zpět,“ uvedla jaderná fyzička z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Lenka Frýbortová. Nehoda ale ovlivnila jaderné elektrárny ve všech státech. „Ve všech elektrárnách po celém světě probíhaly kontroly, dodatečné analýzy i s ohledem na vnější ohrožení a posilovaly se bezpečnostní systémy pro případ těchto těžkých havárií,“ dodala.
před 2 hhodinami

Za tragickým požárem autobusu ve Švýcarsku asi stojí člověk s psychickými problémy

Úterní požár autobusu ve Švýcarsku, při němž zemřelo šest lidí, zřejmě způsobil člověk s psychickými problémy. Podle stanice SRF to ve středu uvedl švýcarský státní zástupce Raphaël Bourquin. Již dříve policie sdělila, že nic nenasvědčuje terorismu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...