Sofia - Bulharský parlament velkou většinou hlasů schválil rezignaci středopravé vlády premiéra Bojka Borisova. Kabinet byl v minulých dnech pod silným tlakem opozice i veřejnosti, která protestuje proti vysokým cenám elektřiny. Z 215 přítomných poslanců rezignaci vlády podpořilo 209. O dalších ústavních krocích bude rozhodovat prezident.
Protože všechny hlavní parlamentní frakce ve středu už předem oznámily, že mandát k sestavení vlády odmítnou, jmenuje zřejmě prezident úřednickou vládu, která by měla připravit nové parlamentní volby. Ty by se podle analytiků mohly konat koncem dubna, tedy necelé tři měsíce před termínem řádných voleb.
Bulharský tisk řadí mezi hlavní kandidáty na šéfa příští úřednické vlády dosavadního ministra financí Simeona Ďankova a guvernéra bulharské Národní banky Ivana Iskrova.
Vzrušení vnesl do parlamentních debat i sám Borisov, když po hlasování o demisi požádal o vytvoření zvláštní vyšetřovací komise. Měla by se zabývat údajným atentátem, jemuž měl být vystaven. S odkazem na důvěrnou zprávu bulharských zpravodajských služeb expremiér obvinil ze zorganizování spiknutí bývalého dlouholetého vůdce turecké menšiny v Bulharsku Achmeda Dogana. Podrobnosti neuvedl.
Prezident Plevneliev se zatím k vyostřené politické situaci nevyjádřil. Podle bulharského analytika Andreje Rajčeva nečeká příští bulharskou vládu dlouhý život. Musí totiž zavést potřebné reformy, kterým se dosavadní vláda spíš vyhýbala. Jde o sociálně citlivé rozpočtové škrty, které se budou týkat zdravotnictví a školství, ale i o prodloužení hranice pro odchod do důchodu.
Poslanci byli chvíli potmě
Během nejprudší poslanecké debaty zasáhl parlament výpadek elektrického proudu. Do budovy byla nakrátko zastavena dodávka elektřiny, sněmovní světla pohasla a mikrofony se odmlčely. Byla to právě elektřina, jejíž ceny vyhnaly do ulic desetitisíce Bulharů a odstartovaly nynější vládní krizi. Po krátké přestávce se světla rozsvítila a parlament mohl pokračovat v jednání.
Protesty neutichly ani dnes, nejhorší se čekají o víkendu
Borisovova vláda loni v létě zvýšila ceny za odběr energie o 13 procent a domácnosti změnu pocítily až nyní, s příchodem zimního období. Země má mezi státy Evropské unie nejnižší průměrnou mzdu, která se pohybuje kolem 9 300 korun měsíčně. Mnoho domácností musí na úhradu účtu za elektřinu vynaložit až 60 procent platu.
Před budovou parlamentu se během debat o vládní demisi shromáždilo až 7 000 Borisovových stoupenců, kteří se do Sofie sjeli z venkova. Farmáři přijeli před budovu sněmovny se svými traktory, u nedalekého chrámu Alexandra Něvského zaparkoval valník naložený prasaty. Demonstranti nesli transparenty „Borisov ano, Stanišev ne“, jimiž dávali spolu s podporou odcházejícímu premiérovi najevo nesouhlas s programem opozičních socialistů a jejich vůdce Sergeje Staniševa.
V řadě bulharských měst i v noci na dnešek pokračovaly protivládní demonstrace, které nezastavila ani demise Borisovovy vlády. Podle sofijské televize ale na rozdíl od předešlých dvou dnů nebyly zaznamenány žádné násilnosti, policie ani neoznámila žádná nová zatčení.
Bulhaři po pádu vlády žádají také odchod všech politických stran s „pošpiněnou“ minulostí. V zemi je všudypřítomná korupce a vysoká míra organizovaného zločinu. Demonstranti také požadují okamžité svolání širokého ústavodárného shromáždění, které by vypracovalo nový základní zákon země. Nadále také trvají na nejméně padesátiprocentním zastoupení veřejnosti ve strategických kontrolních úřadech.
Podle bulharského tisku se zřejmě dosud největší protivládní demonstrace uskuteční o víkendu. Její organizátoři, kteří své stoupence svolávají prostřednictvím sociálních sítí, chtějí po celé zemi vyvolat protest nejen proti vysokým cenám za energii, ale i proti „celé vládnoucí politické třídě“.
Z voleb v Bulharsku může vzejít paralyzovaný parlament
Podle analytiků by nové volby v Bulharsku mohly skončit patem a zvolením parlamentu, který nebude schopen rozhodovat. Dvě klíčové politické strany nejsou pro vytvoření stabilní vlády dostatečně silné a protesty lidí ukazují, že roste podpora radikálních a populistických stran, které formování nového kabinetu zkomplikují.
Podle průzkumu agentury Alpha Research je 89 procent dotazovaných nespokojeno s „vnucenými cenami energetických monopolů“, jen 21 procent lidí ale kvůli tomu požadovalo demisi vlády. Masové protesty, jejichž intenzitu Borisovův odchod zmírnil jen lehce, podporuje podle dnes zveřejněného průzkumu institutu Gallup 92 procent Bulharů, ale 84 procent dotazovaných se na nich aktivně nepodílelo.
