Washington – Nejen snaha odstranit otroctví byla příčinou jednoho z nejkrvavějších konfliktů na severoamerickém kontinentu. Hnacím motorem Americké občanské války byla hlavně změna poměru hospodářských a politických sil uvnitř USA ve prospěch průmyslového Severu. Válka se vedla mezi státy Unie a Konfederace a vyžádala si 620 tisíc mrtvých. Již několik let před vypuknutím konfliktu bylo jasné, že uvnitř mladého amerického státu doutná časovaná bomba. Plantážnický Jih vsadil na „starý svět“ a otrokářství, industriální a centralistický Sever zase hledal nové cesty. Jejich soužití tak bylo stále komplikovanější.
Lincolnovo zvolení prezidentem rozpoutalo nepokoje
Zájmy Jihu dlouho hájila Demokratická strana, před prezidentskými volbami v roce 1860 se však rozklížila a postavila víc kandidátů. Rozkolu demokratů pak využil republikán Abraham Lincoln a volby vyhrál. Odpověď Jihu byla rychlá, Jižní Karolína prohlásila, že „Sever si zvolil prezidenta, jehož názory a cíle jsou nepřátelské otroctví“, a z Unie vystoupila. Vzápětí ji následovaly Alabama, Mississippi, Florida, Georgia, Louisiana a Texas. Zástupci těchto států se sešli 4. února 1861 v hlavním městě Alabamy Montgomery a založili nové soustátí - Konfederované státy americké, v jejichž čele stanul prezident Jefferson Davis.
Obě strany se zpočátku nesnažily hnát konflikt na ostří nože. Situace se ale velmi rychle změnila. To ve chvíli, kdy asi sedm tisíc Jižanů zaútočilo na pevnost Fort Sumter, která hlídala přístup od moře k Charlestonu, významnému městu Jižní Karolíny. Počáteční fázi války dominoval Jih, většina jeho obyvatel totiž dovedla zacházet se zbraněmi, jezdit na koni a schvalovala cíle konfliktu. Z Jihu se také rekrutovalo americké důstojnictvo a Konfederaci se dalo k dispozici. Měl také schopné velitele - generály Roberta Lee a Thomase Jacksona. Seveřanská Unie naopak dlouho tápala. Její důstojnický sbor byl slabý a nezkušený, měla však technickou a početní převahu.
Přes prvotní úspěch Jižané prohráli a kapitulovali
Až v březnu 1864 povolal Lincoln do čela celé armády Severu generála Ulyssese Granta, pozdějšího prezidenta. Tomu se nakonec podařilo dovést válku do vítězného konce. Zlomovým momentem se stala bitva u pensylvánského městečka Gettysburg. Po třídenním boji byl Lee nucen ustoupit, přičemž na krvavém bojišti zůstalo přes 50 tisíc mrtvých. Jižané se od té doby nedokázali svými omezenými materiálními a lidskými zdroji Severu vyrovnat a pád Konfederace už byl jen otázkou času. Válka definitivně skončila po kapitulaci Jižanů u Appomattoxu 9. dubna 1865.
Boje přinesly i řadu novinek, díky husté železniční síti používaly obě armády vlaky k přepravě svých jednotek a samotné tratě získaly obrovský strategický význam. Velké uplatnění získal i telegraf, vojáci se naučili efektivně používat zákopy a drátěné zátarasy. K pozorování nepřítele se používaly upoutané balóny. Sám Lincoln se však z triumfu neradoval dlouho, 14. dubna 1865 jej ve Fordově divadle ve Washingtonu postřelil stoupenec Konfederace John Wilkes Booth. Druhý den prezident zemřel.
