Praha - Působení kombinace masivního rybolovu, změn klimatu a znečištění oceánů by mělo v průběhu několika desítek let vést ke kolapsu rybářství, tvrdí ředitel Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) Achim Steiner.
Na rybích proteinech v současnosti závisí životy dvou a půl miliardy lidí. Podle Christiana Nellemanna, autora zprávy programu OSN nazvané „In Dead Water“, není hlavním úkolem zastavit rybolov jako takový, nýbrž zvrátit průběh klimatických změn.
Adam Petrusek z katedry Ekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy uvedl: „Je celkem zjevné, že velkoobjemové rybářství se v následujících dekádách skutečně změní. Už v současné době jsou velice dobře vidět trendy, které ukazují, že se s rybolovem něco děje, a ty se budou do budoucna prohlubovat.“
I když už bylo dosaženo maxima úlovků z mořského prostředí, nadále se zvyšuje intenzita rybolovu. Závažnou se situace stává tím, že se rybolov zaměřuje na čím dál menší jedince. Ekonomicky nejvýznamnější ryby představují velcí dravci. Synonymem velkého rybolovu jsou tuňáci, ale průměrná velikost ulovené ryby neustále klesá. V poslední době však dochází k tomu, že se chytají ryby na hranici dospělosti. „Často jsou uloveny ještě předtím, než se stačí poprvé rozmnožit, a to pochopitelně velice snižuje schopnost obnovy populací ekonomicky významných ryb,“ dodal Petrusek.
Jako řešení se nabízí omezení tlaku na nejohroženější druhy. Dále je nutné limitovat takové typy lovu, které poškozují ekosystémy komplexně. Mezi ně patří především lov pomocí rozsáhlých sítí, někdy až několik kilometrů dlouhých, které se natáhnou na otevřeném moři a uloví se v podstatě všechno, co je větší než oka sítě. Velké množství ryb, které se rybářům nehodí, zůstane nevyužito a skončí třeba jako rybí moučka.
