Praha – Podle současných prognóz by už za několik desítek let mohly být přístupné obrovské zdroje nerostného bohatství na území Arktidy. Navíc by se zde mohly otevřít některé strategické cesty. Na Arktidě se totiž otepluje a tají tu ledovce. Mezi země, které by chtěly zdroje získat a které zde kvůli tomu trénují více vojáků, patří Kanada, Rusko, Dánsko, Norsko a Spojené státy.
„Na počátku jednadvacátého století se začal proměňovat geopolitický význam Arktidy. Ten tu byl vždy, i za studené války. Nacházejí se zde potenciální naleziště ropy, zemního plynu, může zde být přitom alokováno až 25 procent celkových zásob ropy,“ vysvětlil politický geograf Martin Riegl. Podle jeho slov vzneslo na počátku 21. století Rusko nárok na část teritoria. Chtělo by, aby sibiřský kontinentální šelf pokračoval až k Arktidě. OSN zemi požádala, aby svůj zájem vědecky doložila. Rusko se o to pokusilo v roce 2007, od té doby ale tento problém graduje.
V současné době připravují dle Riegla zmíněné státy své koncepce a strategie a problematika získání území teď graduje ve formě vojenských příprav. „Je to hra s nulovým součtem, někdo zde získá, někdo ztratí. Neočekával bych ale ostrý konflikt,“ dodal politický geograf. Podle něj je nutné si uvědomit, že klíčovými hráči budou Spojené státy, Rusko a Evropská unie, která má nejvíce států zapojených v potenciálním konfliktu. Na jedné straně stojí státy NATO plus Evropská unie a proti nim stojí Rusko. To má ty teritoriální nároky nejagresivnější.
Tento měsíc mají všechny mocnosti projednat bezpečnost na Arktidě
Norsko na území Arktidy nedávno uspořádalo jeden z největších arktických manévrů všech dob. Cílem cvičení za účasti 16 300 vojáků ze čtrnácti zemí bylo naučit se na ledu zvládnout vše, od skutečné bitvy až po teroristickou hrozbu. V květnu se má navíc odehrát událost, která nemá v arktických dějinách obdoby. Všichni hlavní aktéři v této oblasti, Kanada, USA, Rusko, Island, Dánsko, Švédsko a Finsko, by se měli sejít na kanadské vojenské základně, aby tu diskutovali o bezpečnostních otázkách.
Pravděpodobné je, že armády budou jednou muset reagovat na nějaké neštěstí. Heather Conleyová, šéfka Evropského programu v Centru pro strategická a mezinárodní studia v Londýně, varuje, že armády musí být připraveny na velké záchranné akce.
„Na Arktidě se tvoří poměrně velké zásoby vody. Mezinárodní právo či OSN má takový princip, že dvanáct námořních mil je teritoriální území státu, pak je tam takzvaná exkluzivní ekonomická zóna, která je dvě stě námořních mil. V rámci té exkluzivní ekonomické zóny má stát privilegia na těžbu ropy, rybolov a další výhody. Na základě toho, jak OSN uzná teritoriální nároky státu, ten bude mít právo těžit,“ dodal Riegl.
