Ženeva - Za posledních 40 let klesla světová populace zvířat víc než o polovinu. Uvádí to Světový fond pro ochranu přírody (WWF). Rozbor se týká všech savců, ptáků, plazů, obojživelníků i ryb. Podle zprávy Living Planet Report klade lidstvo na přírodu mnohem vyšší nároky, než může ekosystém planety unést. Zásadní příčiny oslabování jednotlivých populací jsou ztráta jejich přirozeného životního prostředí, lov nebo změny klimatu.
Nová zpráva vychází z porovnávání počtu zvířat v populacích celkem 3 038 druhů obratlovců. Mezi lety 1970 a 2010 jich ubylo 52 procent, na čemž se u jednotlivých druhů různě velkou měrou podíleli lidé. To je značně rozdílný údaj než v dosud poslední podobné zprávě vydané před dvěma lety. Ta hovořila pouze o 28procentním poklesu počtu těchto zvířat.
Největší úbytek se týká tropických oblastí - zejména Latinské Ameriky. Co se týče druhů, nejsilněji zasáhl sladkovodní druhy, mezi nimiž bylo o 76 procent jedinců méně. Mořské a pevninské ztratily shodně 39 procent. Zásadními příčinami oslabování jednotlivých populací jsou ztráta jejich přirozeného životního prostředí, lov a rybolov či klimatické změny.
„Musíme to brát jako přesný součet relativně nepřesných čísel. Nějak to vyjde a někdy je to blíž pravdě a někdy dál. Ale trend je jasný. Například v Evropě ubylo v zemědělské krajině za poslední desetiletí 300 milionů ptáků,“ uvedl v Horizontu ČT24 ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Lidské nároky na přírodu jsou podle WWF neúnosně velké. Lidstvo těží více dřeva, čerpá více vody a vypouští do vzduchu více emisí, než může příroda dlouhodobě produkovat či absorbovat.
- Vědecký ředitel londýnské zoologické společnosti Ken Norris: „Toto poškozování není nevyhnutelné, nýbrž je důsledkem způsobu života, který jsme si zvolili.“
Takzvaná ekologická stopa, neboli součet všech spotřebovaných přírodních zdrojů a vypuštěných škodlivin, se přitom v jednotlivých zemích světa liší. Kdyby například zanechávali všichni lidé stejnou ekologickou stopu jako Katařani, potřebovali bychom 4,8 planety Země. Američané mají tento údaj roven 3,9, zatímco řada rozvíjejících se zemí včetně Indie či Indonésie by se vešla do možností jediné planety.
Naděje umírá jako poslední
Podle autorů zprávy stále existuje naděje, že se povede nasměrovat vztah lidstva k životu a prostředí na planetě dlouhodobě udržitelnějším směrem. „Je zásadní, abychom se chopili šance - dokud ještě můžeme - rozvíjet se udržitelně a tvořit budoucnost, v níž budou moci lidé žít a prosperovat v souladu s přírodou,“ uvedl šéf WWF International Marco Lambertini.
