Brusel – Nástupce Catherine Ashtonové v čele unijní diplomacie zůstává neznámý. Prezidenti a premiéři členských zemí EU se na summitu v noci na dnešek na novém jméně neshodli. Země střední a východní Evropy zablokovaly italskou kandidátku a žádají, aby i ony měly na nejvyšších postech evropské osmadvacítky svého zástupce.
Že se spor povede o funkci vysokého představitele EU pro zahraniční politiku, bylo zřejmé už před summitem. Itálie do funkce prosazovala svou ministryni zahraničí Federiku Mogheriniovou. Proti její nominaci se ale stavěly především středo- a východounijní země, které Mogheriniovou považují za příliš vstřícnou vůči Rusku.
Výraznou roli přitom hraje i zájem nových zemí Unie prosadit na některou z předních funkcí EU svého krajana. Novým předsedou Evropské komise se totiž stal Lucemburčan Jean-Claude Juncker a v čele Evropského parlamentu zasedl Němec Martin Schulz. Podle českého předsedy vlády Bohuslava Sobotky tak bylo od počátku jasné, že v otázce šéfa unijní diplomacie chybí „potřebná politická a geografická rovnováha“.
Německá kancléřka Angela Merkelová připustila, že požadavek zemí střední a východní Evropy na některý z předních postů je pochopitelný. „Na každou regionální skupinu by se měl brát zřetel, je ale také třeba vzít v potaz velikost dané země,“ prohlásila.
Až donedávna byl přitom černým koněm pro unijní diplomacii polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který proslul především ostrým postojem Varšavy k Moskvě během ukrajinské krize. Jeho pozici ovšem před měsícem oslabila aféra uniklých odposlechů polských politických elit (podrobněji zde).
Sejdeme se po prázdninách, řekli si šéfové Evropy
Podle stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, který středeční summit svolal, je „možná trochu nešťastné, ale rozhodně ne dramatické“, že se nyní lídři unijních zemí nedokázali shodnout. Připomněl, že v minulých týdnech o personálních otázkách vedl osobní i telefonické konzultace. „Došel jsem k závěru, že ještě nejsme v bodu, kdy můžeme najít konsenzuální řešení celého personálního balíku,“ vysvětlil.
Jak totiž upozornil Sobotka, otázka budoucího šéfa unijní diplomacie musí být v kontextu obsazení celé komise. Vysoký zástupce EU pro zahraniční politiku je totiž místopředsedou komise, jeho jmenování ale řeší předseda komise společně s členskými zeměmi. Sobotkovi také vadilo, že se nyní nediskutovalo o osobě budoucího stálého předsedy jednání unijních zemí, tedy politika, který od prosince ve funkci nahradí Rompuye. Nejčastěji v této souvislosti zaznívá jméno dánské premiérky Helle Thorningové-Schmidtové, ta ovšem odmítla, že by byla kandidátkou na tuto funkci.
Nový summit k tématu je naplánován na sobotu 30. srpna.
