Brusel - Evropská unie zatím neprodlouží platnost stávajících hospodářských sankcí vůči Moskvě. Informoval o tom zpravodaj ČT Bohumil Vostal. EU je v tomto ohledu rozdělená. Třeba Německo a Británie chtěly restrikce prodloužit už na tomto summitu. Ke vstřícnějším zemím vůči Moskvě patřila Česká republika. EU zavedla sankce kvůli roli Ruska v ukrajinské krizi. Podle Bruselu Moskva pomáhá povstalcům. Napříště mají být restrikce svázány s plněním dohod z Minsku.
- Evropské hospodářské sankce zakazují export určitých technologií do Ruska a omezují ruský přístup na finanční trhy. EU je spustila loni v létě. Jako všechna evropská opatření tohoto typu mají časově omezenou platnost a bez prodloužení by skončila na konci července.
Podle ministra obrany Martina Stropnického jsou sankce účinné. „To, že se Minsk 2 moc nedodržuje, a to říkám jako eufemismus, je taky pravda,“ konstatoval šéf obrany. Rozhodnutí EU neprodloužit zatím restrikce vidí jako vstřícné gesto vůči Rusku. K tomu, že se postoj Moskvy změní, je ale ministr skeptický. „Oddálilo se rozhodnutí, až bude za pět minut dvanáct. Pak to bude bouřlivá debata,“ myslí si Stropnický. Pokud by dohody naplňovány nebyly, sám by podporoval i tvrdší sankce vůči Moskvě.
- Zpravodaj ČT Bohumil Vostal: „Převážil názor, který zastávala i Česká republika, že není kam spěchat. Další prodloužení, případně zpřísnění sankcí bude přímo navázáno na dodržování minských dohod.“
Postoj k Moskvě rozdělil osmadvacítku na dva tábory. „Jedním z nejlepších způsobů, jak podpořit Ukrajinu, bude podržet sankční tlak na Rusko,“ konstatoval bývalý polský premiér a předseda Evropské rady Donald Tusk. Ostrá slova volil také šéf ukrajinské vlády Arsenij Jaceňuk. „To není o sankcích, nebo jenom o Ukrajině. Je to o stabilitě v Evropě a jednotě všech členských zemí Unie. Když zůstane zachována, bude to nejlepší odpověď na ruskou agresi,“ prohlásil.
Další země naopak prosazovaly variantu „počkáme, jak budou naplňovány mírové dohody z Minsku“. K této skupině patřila i Česká republika. „Je to otázka taktické úvahy o tom, kdy je dobré schvalovat prodlužování sankcí. Já si myslím, že na to máme čas do poloviny letošního roku. Sektorové sankce platí do 31. července,“ připomněl premiér Bohuslav Sobotka. „Pokud jde o sankce uvalené na osoby a firmy, tak ty platí do září letošního roku,“ dodal Sobotka. Další summit proběhne v červnu.
Summit také podle očekávání potvrdil potřebu čelit z evropské strany ruské propagandistické kampani. Příslušný plán by měla evropská diplomacie předložit v červnu.
Přijaté závěry zdůrazňují, že EU nadále neuznává loňskou ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym a v tomto přístupu hodlá i pokračovat. Unie bude dál podporovat ukrajinský reformní proces, společně s ostatními mezinárodními sponzory a v souladu s podmínkami Mezinárodního měnového fondu. Summit také v závěrech vybízí k rychlému potvrzení třetího balíku makrofinanční pomoci Kyjevu.
Ukrajina ale není jediným tématem ostře sledovaného summitu. Špičky sjednocené Evropy se už shodly rovněž na vytvoření energetické unie. Osmadvacítkou navíc otřásá řecké lavírování se splácením dluhů. Řeč padne zřejmě také na islamisty. Státníci uctili památku obětí teroru v tuniské metropoli minutou ticha.
