Astana - Ani po jedenáctihodinovém jednání se dnes v kazašské Astaně diplomatům členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nepodařilo schválit očekávaný nový akční plán organizace. Zástupci zemí OBSE se dokázali dohodnout jen na „astanské deklaraci“. Její obsah ale zatím nebyl zveřejněn.
Kamenem úrazu maratonského jednání byl pravděpodobně spor mezi Ruskem a Gruzií. Rusko rezolutně odmítlo podepsat jakýkoli dokument, který by obsahoval zmínku o územní celistvosti tohoto státu. Moskva po válce s Gruzií v roce 2008 uznala nezávislost gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie, které se jednostranně od Gruzie odtrhly. Obě odštěpená území považuje Rusko za samostatné státy, zatímco západní země uznávají Gruzii v původních hranicích.
Podle agentury Interfax země Evropské unie na závěrečném zasedání přečetly vlastní prohlášení o Gruzii. Zdůrazňují v něm „pevnou a trvalou podporu svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic při plném respektování evropského práva a Závěrečného aktu z Helsinek“.
Diskuse o akčním plánu, který měl být hlavním dokumentem směrujícím OBSE do nové etapy jejího působení, se protáhla na jedenáct hodin. „Dohoda o akčním plánu bohužel nebyla možná,“ oznámil na závěrečné schůzi zástupce států EU, jehož jméno podle AFP nebylo oznámeno.
Členské státy OBSE přijaly pouze „astanskou deklaraci“ nazvanou Vstříc společenství bezpečnosti. Prezident pořádajícího Kazachstánu Nursultan Nazarbajev v závěrečném projevu deklaraci označil za „historický úspěch, který odpovídá nadějím našich národů na lepší a bezpečnější svět“. Její text zatím nebyl zveřejněn.
Podle ruské agentury RIA Novosti se na summitu nepodařilo dospět k pokroku ani při řešení arménsko-ázerbájdžánského sporu o Náhorní Karabach.
