Česká vláda podporuje plán na vyslání pohraničníků do zemí na kraji Schengenu i bez souhlasu těchto států, řekl premiér Bohuslav Sobotka na okraj summitu EU v Bruselu. Unijní lídři budou diskutovat také o spolupráci s Ankarou a přerozdělování běženců. Eurokomisař pro vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos uvedl, že Brusel nechce trestat země, jež méně pomáhají uprchlíkům. Naopak je bude přesvědčovat, aby udělaly víc. Politici proberou také britsko-unijní vztahy, situaci v Sýrii nebo prodloužení protiruských sankcí.
Řešením uprchlické krize je podle řady politiků i lepší spolupráce s Tureckem. Na té se dohodli unijní zástupci s Ankarou na konci listopadu. Turecko mimo jiné slíbilo, že lépe ochrání své hranice. Brusel ale pochybuje o tom, že by se mu podařilo snížit příliv uprchlíků na řecké ostrovy. Vyplývá to z dokumentu, který zaslala unijním lídrům lucemburská vláda.
Rakouský kancléř Werner Faymann už dřív řekl, že by EU mohla případně převzít ještě od Turecka až 50 tisíc syrských uprchlíků, pokud Turci pomohou omezit migrační tok. Faymann dokonce pohrozil zemím, které se nebudou podílet na rozdělování běženců v EU, omezením přístupu k evropským penězům.
„Pokud předseda vlády země, které se masivně dotýká uprchlický problém, zvedne otázku změny finačního výhledu EU, který je v agendě od jara 2016, je pak třeba diskutovat o prioritách. Čistí plátci rozpočtu EU jsou právě státy, kterých se týká problém s uprchlíky,“ reagoval předseda europarlamentu Martin Schulz.
Ke kritikům trvalého přerozdělování běženců patří hlavně země z východní části EU – kromě Slovenska nebo Maďarska i Česko.
Německá kancléřka Angela Merkelová v Bruselu uvedla, že si umí představit „určité kontingenty“, které pak členské země přijmou – na dobrovolné bázi. „Tohoto procesu se nemusí každý účastnit, ale není to také žádné uzavřené fórum. Každý členský stát, který na tom chce spolupracovat, je srdečně zván,“ řekla novinářům Merkelová. Podle Sobotky by se Česko zapojilo tehdy, pokud by si mohlo uprchlíky započítat do už stanovených kvót.
Jednat se bude rovněž o návrhu komise na vytvoření jednotné pohraniční a pobřežní služby. Nasazení takové mezinárodní skupiny by mohlo být možné i bez souhlasu dané členské země, což se nezamlouvá třeba Polákům nebo Slovákům.
Předseda EK Jean Claude-Juncker ale ujišťuje, že krok neohrozí jednotlivé státy. „Členské státy si zachovají své kompetence a suverenitu na svých hranicích,“ konstatoval Juncker.
Sobotka: Všechna opravdová řešení jsou kontroverzní
Česká republika podle Sobotky nemá k předpokládaným závěrům summitu zásadní výhrady. Pro Česko zůstává prioritou obnovení efektivní kontroly na vnější hranici EU a zachování Schengenu, konstatoval Sobotka.
„Myslím si, že všechna opravdová řešení, která směřují k tomu, abychom zvládli migrační krizi, jsou kontroverzní, protože bez kontroverze nejste schopni zregulovat migrační toky, které dnes do Evropy směřují,“ zdůraznil Sobotka v souvislosti s jednotnou pohraniční službou.
„My prostě nemůžeme být rukojmími zemí, které leží při vnější schengenské hranici, neplní si nebo si nemohou plnit své povinnosti z nějakého důvodu. Tady musí existovat pojistka,“ dodal premiér.
- Plán předpokládá, že by členské státy měly dát agentuře na ochranu vnějších hranic Frontex k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní.
Na summitu by se měla také řešit otázka referenda o vystoupení Velké Británie z evropského společenství – respektive požadavky Londýna na reformu Unie. Merkelová už uvedla, že i přes zájem ostrovní zemi v osmadvacítce udržet není ochotná přijmout všechny britské požadavky.
Program summitu v bodech
- Migrace – Unijní lídři projednají, jak byla opatření přijatá v souvislosti s ukrajinskou krizí uvedena do praxe.
- Terorismus – Politici prodiskutují hraniční kontroly, radikalizaci či výměnu informací a protiteroristická spolupráce po útocích v Paříži.
- Britské referendum – Britský premiér David Cameron navrhl před hlasováním o členství v EU řadu reforem, k nimž se mají politici EU vyjádřit.
- Jednotný trh – Unijní lídři projednají opatření určená k posílení jednotného trhu.
- Hospodářská a měnová unie – Na konci roku, kdy málem došlo k odchodu Řecka z eurozóny, budou politici jednat o jednotlivých návrzích šéfů EU.
