Summit EU řeší irské odmítnutí Lisabonské smlouvy

Brusel - V Bruselu dnes zasedají čelní představitelé všech sedmadvaceti členských států Evropské unie. Na dvoudenním summitu, jímž vrcholí slovinské předsednictví, mají evropští politici řešit problematiku potravinové krize nebo stoupajících cen pohonných hmot. Hlavním, nechtěným bodem jednání ale bude ratifikace evropské reformní smlouvy, kterou Irové minulý týden odmítli v referendu. Aby vstoupila v platnost, byl přitom potřeba souhlas všech členských států. Dokument ale není jediný bod programu, summit bude řešit například také dopady vysokých cen.

Ratifikaci Lisabonské smlouvy budou premiéři členských zemí EU řešit při oficiální večeři. Čeká se dlouhé a náročné jednání. Irské NE bude muset na summitu EU, který začíná v 16 hodin, vysvětlit tamější premiér Brian Cowen. Irsko reformní smlouvu odmítlo minulý pátek, kdy se proti jejímu přijetí navzdory snahám většiny politických stran vyslovilo více než 53 procent hlasujících. Vadila jim daňová zátěž a počet eurokomisařů.

Zaznívají hlasy, že právě Irsko by mělo předložit krizový plán a navrhnout řešení. Někteří vrcholní diplomaté ale podotýkají, že irské referendum se konalo před týdnem, a není tedy možné po Irech chtít, aby v tak krátké době cokoli vyřešili. Dopady irského NE tak bude řešit nastupující francouzské, případně až české předsednictví EU.

Na pořadu dne irské „NE“

Politici proto hodlají na konferenci diskutovat o tom, jakým způsobem a zda vůbec pokračovat ve schvalování smlouvy ve státech, které tak ještě neučinily. Uvažuje se o tom, že by se k Lisabonské smlouvě přidal protokol a irské referendum by se mohlo příští rok na jaře opakovat. Podle předsedajícího slovinského premiéra Janeze Janši se ale od konference jasné řešení vzniklé situace očekávat nedá.

Evropští politici přesto už v průběhu tohoto týdne vyjádřili přesvědčení s ratifikací pokračovat. Zatím smlouvu přijalo 19 ze 27 členských států. Dosud posledním státem, který ji ratifikoval, byla včera Velká Británie, chybí jen podpis královny.

Již nyní je ovšem jasné, že současná verze smlouvy platit nebude a čekají ji úpravy. „Ona v této podobě, tak, jak byla podepsána, nemůže vejít v platnost, protože všech 27 zemí ji pravděpodobně neratifikuje, ale hraje se o počet, kolik se k ní nakonec přikloní,“ řekl Marek Loužek, analytik Centra pro ekonomiku a politiku.

Merkelová zůstává optimistická

Německá kancléřka Angela Merkelová je přesvědčena, že se podaří překonat krizi, do níž se Evropská unie dostala po odmítnutí Lisabonské smlouvy o reformě EU v irském referendu. V dnešním projevu ve spolkovém sněmu, dolní komoře německého parlamentu, zároveň odmítla, že by jejím řešením byla myšlenka dvourychlostní Evropy.

„Potřebujeme lisabonskou smlouvu, smlouva z Nice není dostatečná,“
zdůraznila Merkelová před odjezdem na summit EU, který dnes začíná v
Bruselu. Irské NE dokumentu, který má reformovat unijní instituce, podle ní „sedmadvacítku“ neohrozí. „Jsem přesvědčená, že řešení nalezneme,“ řekla kancléřka.

V hledáčku EU bude i Česko

Českou republiku na summitu zastupuje mimo jiné premiér Mirek Topolánek. I na něj budou směřovány časté otázky, protože Česko na rozdíl od ostatních unijních zemí nevyslalo jasnou výzvu k podpoře pokračování ratifikace Lisabonské smlouvy. Tu v Čechách momentálně zkoumá Ústavní soud.

„Irské 'NE' pro nás nemá menší závažnost než předchozí francouzské či nizozemské 'NE'. To znamená, že bez ohledu na to, zda bude ratifikační proces nadále pokračovat, či nikoli, Lisabonská smlouva nevstoupí v platnost,“ uvedl Topolánek. Odvolával se tím na neúspěch předchozí evropské smlouvy, tzv. euroústavy, kterou v roce 2005 v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci.

Emise, zahraniční spolupráce, klimatické změny a ceny benzinu

Dalšími tématy, kterými by se měla EU v průběhu dneška a zítřka zabývat, je snížení emisí oxidu uhličitého u aut, partnerství se státy západního Balkánu, zahraniční spolupráce se státy Středomoří a zeměmi při východních hranicích unie nebo změny klimatu. Na seznamu projednávaných bodů je i světová potravinová krize a rostoucí ceny pohonných hmot. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy navrhl dočasné zrušení DPH na pohonné hmoty, podle analytiků ale nezíská větší podporu.

Předpokládá se, že EU vysloví souhlas s tím, aby Slovensko přijalo v lednu euro. Na pořadu dne má být i problematika lidských práv na Kubě, Evropská unie se prý chystá zrušit sankce uvalené na tento stát. Praha přitom připouští, že by to mohla zamítnout.

Ceny potravin a pohonných hmot 

Evropská unie se bude na dnešním summitu v Bruselu snažit nalézt cestu ke snížení dopadů rekordních cen potravin a paliv na nejchudší vrstvu obyvatel. Nejvíce diskusí zatím vyvolává francouzský návrh na pozastavení výběru DPH u pohonných hmot, se kterým již v minulosti přišel francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Očekává se, že jej zopakuje i dnes. Proti návrhu je ovšem celá řada zemí v čele s Německem.

Vlajky zemí Evropské unie
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 44 mminutami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
18:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 4 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny, kde jsou tři oblasti téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
14:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 6 hhodinami

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
před 6 hhodinami

Putin odvolal velvyslance v Česku Zmejevského, nahradí ho Ponomarjovová

Šéf Kremlu Vladimir Putin odvolal z postu ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského, který funkci zastával od roku 2016. Novou velvyslankyní v Praze jmenoval Annu Ponomarjovovou. Vyplývá to z prezidentských dekretů s úterním datem, které zveřejnil Kreml.
12:49Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...