Summit EU řeší irské odmítnutí Lisabonské smlouvy

Brusel - V Bruselu dnes zasedají čelní představitelé všech sedmadvaceti členských států Evropské unie. Na dvoudenním summitu, jímž vrcholí slovinské předsednictví, mají evropští politici řešit problematiku potravinové krize nebo stoupajících cen pohonných hmot. Hlavním, nechtěným bodem jednání ale bude ratifikace evropské reformní smlouvy, kterou Irové minulý týden odmítli v referendu. Aby vstoupila v platnost, byl přitom potřeba souhlas všech členských států. Dokument ale není jediný bod programu, summit bude řešit například také dopady vysokých cen.

Ratifikaci Lisabonské smlouvy budou premiéři členských zemí EU řešit při oficiální večeři. Čeká se dlouhé a náročné jednání. Irské NE bude muset na summitu EU, který začíná v 16 hodin, vysvětlit tamější premiér Brian Cowen. Irsko reformní smlouvu odmítlo minulý pátek, kdy se proti jejímu přijetí navzdory snahám většiny politických stran vyslovilo více než 53 procent hlasujících. Vadila jim daňová zátěž a počet eurokomisařů.

Zaznívají hlasy, že právě Irsko by mělo předložit krizový plán a navrhnout řešení. Někteří vrcholní diplomaté ale podotýkají, že irské referendum se konalo před týdnem, a není tedy možné po Irech chtít, aby v tak krátké době cokoli vyřešili. Dopady irského NE tak bude řešit nastupující francouzské, případně až české předsednictví EU.

Na pořadu dne irské „NE“

Politici proto hodlají na konferenci diskutovat o tom, jakým způsobem a zda vůbec pokračovat ve schvalování smlouvy ve státech, které tak ještě neučinily. Uvažuje se o tom, že by se k Lisabonské smlouvě přidal protokol a irské referendum by se mohlo příští rok na jaře opakovat. Podle předsedajícího slovinského premiéra Janeze Janši se ale od konference jasné řešení vzniklé situace očekávat nedá.

Evropští politici přesto už v průběhu tohoto týdne vyjádřili přesvědčení s ratifikací pokračovat. Zatím smlouvu přijalo 19 ze 27 členských států. Dosud posledním státem, který ji ratifikoval, byla včera Velká Británie, chybí jen podpis královny.

Již nyní je ovšem jasné, že současná verze smlouvy platit nebude a čekají ji úpravy. „Ona v této podobě, tak, jak byla podepsána, nemůže vejít v platnost, protože všech 27 zemí ji pravděpodobně neratifikuje, ale hraje se o počet, kolik se k ní nakonec přikloní,“ řekl Marek Loužek, analytik Centra pro ekonomiku a politiku.

Merkelová zůstává optimistická

Německá kancléřka Angela Merkelová je přesvědčena, že se podaří překonat krizi, do níž se Evropská unie dostala po odmítnutí Lisabonské smlouvy o reformě EU v irském referendu. V dnešním projevu ve spolkovém sněmu, dolní komoře německého parlamentu, zároveň odmítla, že by jejím řešením byla myšlenka dvourychlostní Evropy.

„Potřebujeme lisabonskou smlouvu, smlouva z Nice není dostatečná,“
zdůraznila Merkelová před odjezdem na summit EU, který dnes začíná v
Bruselu. Irské NE dokumentu, který má reformovat unijní instituce, podle ní „sedmadvacítku“ neohrozí. „Jsem přesvědčená, že řešení nalezneme,“ řekla kancléřka.

V hledáčku EU bude i Česko

Českou republiku na summitu zastupuje mimo jiné premiér Mirek Topolánek. I na něj budou směřovány časté otázky, protože Česko na rozdíl od ostatních unijních zemí nevyslalo jasnou výzvu k podpoře pokračování ratifikace Lisabonské smlouvy. Tu v Čechách momentálně zkoumá Ústavní soud.

„Irské 'NE' pro nás nemá menší závažnost než předchozí francouzské či nizozemské 'NE'. To znamená, že bez ohledu na to, zda bude ratifikační proces nadále pokračovat, či nikoli, Lisabonská smlouva nevstoupí v platnost,“ uvedl Topolánek. Odvolával se tím na neúspěch předchozí evropské smlouvy, tzv. euroústavy, kterou v roce 2005 v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci.

Emise, zahraniční spolupráce, klimatické změny a ceny benzinu

Dalšími tématy, kterými by se měla EU v průběhu dneška a zítřka zabývat, je snížení emisí oxidu uhličitého u aut, partnerství se státy západního Balkánu, zahraniční spolupráce se státy Středomoří a zeměmi při východních hranicích unie nebo změny klimatu. Na seznamu projednávaných bodů je i světová potravinová krize a rostoucí ceny pohonných hmot. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy navrhl dočasné zrušení DPH na pohonné hmoty, podle analytiků ale nezíská větší podporu.

Předpokládá se, že EU vysloví souhlas s tím, aby Slovensko přijalo v lednu euro. Na pořadu dne má být i problematika lidských práv na Kubě, Evropská unie se prý chystá zrušit sankce uvalené na tento stát. Praha přitom připouští, že by to mohla zamítnout.

Ceny potravin a pohonných hmot 

Evropská unie se bude na dnešním summitu v Bruselu snažit nalézt cestu ke snížení dopadů rekordních cen potravin a paliv na nejchudší vrstvu obyvatel. Nejvíce diskusí zatím vyvolává francouzský návrh na pozastavení výběru DPH u pohonných hmot, se kterým již v minulosti přišel francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Očekává se, že jej zopakuje i dnes. Proti návrhu je ovšem celá řada zemí v čele s Německem.

Vlajky zemí Evropské unie
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využívají k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze je na programu také protifašistická demonstrace nebo anarchistický piknik. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti. V Plzni zároveň v pátek začínají šestidenní Slavnosti svobody.
13:14Aktualizovánopřed 41 mminutami

Izrael předal Řecku účastníky flotily zadržené ve čtvrtek, dva aktivisty nevydal

Izrael s výjimkou dvou aktivistů předal Řecku účastníky propalestinské flotily, které zadržel v noci na čtvrtek při útoku na jejich lodě. Informaci agentury AFP a Reuters potvrdili mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Oren Marmorstein i samotní organizátoři plavby. Při zásahu Izrael zadržel zhruba 175 účastníků flotily, která chtěla doplout do Pásma Gazy. Na palestinské území Izrael uplatňuje námořní embargo.
11:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Talankinův Oscar se ztratil, když s ním režiséra v USA nepustili do letadla

Ruský režisér Pavel Talankin postrádá svou sošku Oscara poté, co mu s ní ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, píše stanice BBC.
10:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 4 hhodinami

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu, informovala v pátek agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 5 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 6 hhodinami
Načítání...