Summit EU řeší irské odmítnutí Lisabonské smlouvy

Brusel - V Bruselu dnes zasedají čelní představitelé všech sedmadvaceti členských států Evropské unie. Na dvoudenním summitu, jímž vrcholí slovinské předsednictví, mají evropští politici řešit problematiku potravinové krize nebo stoupajících cen pohonných hmot. Hlavním, nechtěným bodem jednání ale bude ratifikace evropské reformní smlouvy, kterou Irové minulý týden odmítli v referendu. Aby vstoupila v platnost, byl přitom potřeba souhlas všech členských států. Dokument ale není jediný bod programu, summit bude řešit například také dopady vysokých cen.

Ratifikaci Lisabonské smlouvy budou premiéři členských zemí EU řešit při oficiální večeři. Čeká se dlouhé a náročné jednání. Irské NE bude muset na summitu EU, který začíná v 16 hodin, vysvětlit tamější premiér Brian Cowen. Irsko reformní smlouvu odmítlo minulý pátek, kdy se proti jejímu přijetí navzdory snahám většiny politických stran vyslovilo více než 53 procent hlasujících. Vadila jim daňová zátěž a počet eurokomisařů.

Zaznívají hlasy, že právě Irsko by mělo předložit krizový plán a navrhnout řešení. Někteří vrcholní diplomaté ale podotýkají, že irské referendum se konalo před týdnem, a není tedy možné po Irech chtít, aby v tak krátké době cokoli vyřešili. Dopady irského NE tak bude řešit nastupující francouzské, případně až české předsednictví EU.

Na pořadu dne irské „NE“

Politici proto hodlají na konferenci diskutovat o tom, jakým způsobem a zda vůbec pokračovat ve schvalování smlouvy ve státech, které tak ještě neučinily. Uvažuje se o tom, že by se k Lisabonské smlouvě přidal protokol a irské referendum by se mohlo příští rok na jaře opakovat. Podle předsedajícího slovinského premiéra Janeze Janši se ale od konference jasné řešení vzniklé situace očekávat nedá.

Evropští politici přesto už v průběhu tohoto týdne vyjádřili přesvědčení s ratifikací pokračovat. Zatím smlouvu přijalo 19 ze 27 členských států. Dosud posledním státem, který ji ratifikoval, byla včera Velká Británie, chybí jen podpis královny.

Již nyní je ovšem jasné, že současná verze smlouvy platit nebude a čekají ji úpravy. „Ona v této podobě, tak, jak byla podepsána, nemůže vejít v platnost, protože všech 27 zemí ji pravděpodobně neratifikuje, ale hraje se o počet, kolik se k ní nakonec přikloní,“ řekl Marek Loužek, analytik Centra pro ekonomiku a politiku.

Merkelová zůstává optimistická

Německá kancléřka Angela Merkelová je přesvědčena, že se podaří překonat krizi, do níž se Evropská unie dostala po odmítnutí Lisabonské smlouvy o reformě EU v irském referendu. V dnešním projevu ve spolkovém sněmu, dolní komoře německého parlamentu, zároveň odmítla, že by jejím řešením byla myšlenka dvourychlostní Evropy.

„Potřebujeme lisabonskou smlouvu, smlouva z Nice není dostatečná,“
zdůraznila Merkelová před odjezdem na summit EU, který dnes začíná v
Bruselu. Irské NE dokumentu, který má reformovat unijní instituce, podle ní „sedmadvacítku“ neohrozí. „Jsem přesvědčená, že řešení nalezneme,“ řekla kancléřka.

V hledáčku EU bude i Česko

Českou republiku na summitu zastupuje mimo jiné premiér Mirek Topolánek. I na něj budou směřovány časté otázky, protože Česko na rozdíl od ostatních unijních zemí nevyslalo jasnou výzvu k podpoře pokračování ratifikace Lisabonské smlouvy. Tu v Čechách momentálně zkoumá Ústavní soud.

„Irské 'NE' pro nás nemá menší závažnost než předchozí francouzské či nizozemské 'NE'. To znamená, že bez ohledu na to, zda bude ratifikační proces nadále pokračovat, či nikoli, Lisabonská smlouva nevstoupí v platnost,“ uvedl Topolánek. Odvolával se tím na neúspěch předchozí evropské smlouvy, tzv. euroústavy, kterou v roce 2005 v referendech odmítli Francouzi a Nizozemci.

Emise, zahraniční spolupráce, klimatické změny a ceny benzinu

Dalšími tématy, kterými by se měla EU v průběhu dneška a zítřka zabývat, je snížení emisí oxidu uhličitého u aut, partnerství se státy západního Balkánu, zahraniční spolupráce se státy Středomoří a zeměmi při východních hranicích unie nebo změny klimatu. Na seznamu projednávaných bodů je i světová potravinová krize a rostoucí ceny pohonných hmot. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy navrhl dočasné zrušení DPH na pohonné hmoty, podle analytiků ale nezíská větší podporu.

Předpokládá se, že EU vysloví souhlas s tím, aby Slovensko přijalo v lednu euro. Na pořadu dne má být i problematika lidských práv na Kubě, Evropská unie se prý chystá zrušit sankce uvalené na tento stát. Praha přitom připouští, že by to mohla zamítnout.

Ceny potravin a pohonných hmot 

Evropská unie se bude na dnešním summitu v Bruselu snažit nalézt cestu ke snížení dopadů rekordních cen potravin a paliv na nejchudší vrstvu obyvatel. Nejvíce diskusí zatím vyvolává francouzský návrh na pozastavení výběru DPH u pohonných hmot, se kterým již v minulosti přišel francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Očekává se, že jej zopakuje i dnes. Proti návrhu je ovšem celá řada zemí v čele s Německem.

Vlajky zemí Evropské unie
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump prodlužuje příměří s Íránem, Pákistán to vítá, podle Íránu přijde útok

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social napsal, že na žádost Pákistánu prodlužuje příměří s Íránem do té doby, než Teherán předloží jednotný mírový návrh a budou dokončena jednání. Zároveň ale nařídil americké armádě, ať pokračuje v blokádě íránských přístavů, což podle dřívějšího vyjádření Teheránu porušuje příměří. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf Trumpovi poděkoval, že přijal žádost jeho země o prodloužení příměří. Írán vidí v Trumpově prodloužení příměří trik, jak získat čas na překvapivý úder.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

Vlnu pobouření vyvolal snímek izraelského vojáka ničícího sochu Krista v Libanonu

Silné pobouření napříč křesťanským světem vyvolala fotografie izraelského vojáka, který v obci Debel na jihu Libanonu ničí kladivem sochu Ježíše Krista. Izraelské politické i armádní vedení se za vandalismus ihned omluvilo a přislíbilo nápravu. K incidentu došlo v situaci, kdy i ve Spojených státech amerických přichází Izrael o dekády dlouhou podporu především v protestantských kruzích, zvlášť kvůli postupu v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Britská královská rodina si připomíná sto let od narození Alžběty II.

V úterý by zesnulá královna Alžběta II., nejdéle vládnoucí britská panovnice, oslavila 100. narozeniny. Král Karel III. se proto spolu s královnou Camillou a dalšími členy královské rodiny zúčastnili celé řady akcí včetně návštěvy Britského muzea, kde si prohlédli finální návrhy národního památníku královny Alžběty v St James's Parku nebo výstavu „Královna Alžběta II.: Její stylový život“, která se v současné době koná v Buckinghamském paláci. Princezna Anna oficiálně otevřela Zahradu královny Alžběty II. v londýnském Regent's Parku. Večer se pak konala recepce, které se zúčastnili i zástupci charitativních organizací, které zesnulá královna podporovala. V rámci oslav také vláda v neděli oznámila založení nové charitativní organizace Queen Elizabeth Trust, která se zaměří na obnovu sdílených prostor v komunitách a bude podpořena 40 miliony liber. Patronem organizace bude král Karel III.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že nechce prodloužit příměří

Ceny ropy v úterý po počátečním poklesu začaly znovu prudce stoupat. Za ranními ztrátami stálo očekávání, že mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se uskuteční tento týden a umožní vyšší dodávky ropy z důležité oblasti na Blízkém východě. To se ale změnilo, když prezident USA Donald Trump odpoledne řekl, že nechce prodloužit příměří s Íránem, které má brzy vypršet, a že americká armáda je „připravena zasáhnout“, pokud jednání nebudou úspěšná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, řekl Macinka

Pozastavení asociační dohody s Izraelem je nyní neprosaditelné, uvedl po skončení jednání v Lucemburku český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podobný názor jako Česká republika má podle něj řada dalších zemí. Pokud jde o sankce vůči násilným židovským osadníkům, návrh by neměl být jednostranný, dodal Macinka s tím, že by se mělo hovořit rovněž o sankcích vůči zástupcům palestinského radikálního hnutí Hamás. Návrh sankcí se nyní podle něj bude řešit na pracovní úrovni.
před 4 hhodinami

Ukrajina dokončila opravu ropovodu Družba, řekl Zelenskyj

Ukrajina podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského dokončila opravy ropovodu Družba, který poškodil ruský úder. Zařízení se tak může vrátit k provozu. Maďarsko jeho znovuzprovozněním podmiňovalo svůj souhlas s půjčkou Evropské unie pro Kyjev ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), na které se členské státy dohodly již v prosinci 2025. Podle serveru Ukrajinska pravda EU plánuje poskytnout Ukrajině první tranši z úvěru koncem května nebo začátkem června.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarský zákon proti LGBTQ+ porušuje právo EU, rozhodl soud

Maďarsko takzvaným zákonem o ochraně dětí namířeným proti LGBTQ+ komunitě porušilo právo Evropské unie, rozhodl Soudní dvůr EU. Zákon z roku 2021, který zakazoval zobrazování homosexuality a transgender osob před nezletilými, porušuje několik evropských právních nařízení včetně Listiny základních práv EU, uvedl soud. Server Politico rozsudek označil za přelomový.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Magyar podmiňuje politická jednání se Slovenskem „vyřešením“ Benešových dekretů

Pravděpodobný příští maďarský premiér Péter Magyar (Tisza) podmiňuje jednání se Slovenskem v politické oblasti vyřešením záležitostí okolo takzvaných Benešových dekretů. Vyplynulo to z jeho vyjádření po telefonátu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Předseda slovenské vlády po rozhovoru uvedl, že Benešovy dekrety, ke kterým mají obě země principiálně odlišné postoje, budou Magyarovou prioritou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...