Mnichov/Berlín - Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) vypustilo ze svých stanov formulaci, že bude usilovat o vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům po druhé světové válce. V novém znění stanov, které landsmanšaft o víkendu přijal, se místo toho mluví o odsouzení nezákonných vyvlastňování kdekoli ve světě a o vytvoření spravedlivého uspořádání, v němž bude garantováno právo národů na sebeurčení. Organizace, hájící hlavně zájmy Němců vysídlených z českých zemí, o tom informovala v tiskovém prohlášení.
Změna, kterou na víkendovém shromáždění SL v Mnichově prosadilo vedení sdružení, se týká článků stanov, které popisují účely fungování landsmanšaftu. V dosavadních stanovách se mimo jiné uvádělo, že SL „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení“ a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj“.
Ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka z ČSSD zpráva úplně nepřekvapila. „Vím, že tam byla iniciativa, která se snažila tento článek ze stanov vyřadit, a my jsme dávali mnohokrát najevo, že tento článek je překážkou komunikace založené na větší důvěře. Dobře to zapadá do zlepšování vzájemných vztahů a toho, že se nemusíme obávat budoucnosti,“ uvedl šéf české diplomacie v dnešních Otázkách Václava Moravce.
Jeho partner v diskusi, předseda ODS Petr Fiala, rozhodnutí landsmanšaftu přivítal a je to podle něho krok správným směrem. „Zbavuje nejistoty lidi, kteří mají majetek po sudetských Němcích a mohli mít pocit, že jejich zájmy jednou nebudou dostatečně ochráněny. Vypouštění démonů nejspíše skončí,“ dodal Fiala.
Oba články už v nových stanovách chybí. Místo toho sdružení uvádí, že je jeho cílem „podílet se na spravedlivém národnostním a státním uspořádání, v němž budou pro všechny garantována lidská a základní práva, právo na domovinu a právo na sebeurčení národů a národnostních skupin. K tomu patří i to, že ve všech členských státech EU bude neomezeně ve všech svých částech závazná Listina základních práv EU“, která byla součástí lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí.
Bývalý prezident Václav Klaus v roce 2009 prosadil pro ČR výjimku z Listiny základních práv EU, neboť tvrdil, že uplatnění listiny by otevřelo cestu majetkovým nárokům sudetských Němců proti Česku. Právní experti tehdy takové riziko většinou vylučovali. Současná česká vláda loni oznámila, že výjimku už nebude nadále prosazovat.
Ani změna stanov hlavního reprezentanta vysídlenců z českých zemí však neznamená, že jednotlivci se nemohou svých práv domáhat u příslušných soudů.
Úpravě stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení předcházela kritika ze strany některých místních sudetoněmeckých organizací. Ty se obávaly, že přímým důsledkem změny bude to, že landsmanšaft přestane odmítat takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byli po válce sudetští Němci v Československu zbaveni občanských práv a majetku. Část organizací také kritizovala vedení SL za to, že nedalo jednotlivým členům dost času k diskusi o změně stanov.
Podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše sudetští Němci přišli o občanství a majetek, než byli na základě dohod vítězných válečných velmocí vysídleni.
Landsmanšaft dekrety dlouhodobě kritizuje, podle něj se v nich promítl princip kolektivní viny vůči všem německy hovořícím obyvatelům Československa. Dekrety stále zůstávají součástí českého právního řádu, čeští reprezentanti na ně ale pohlížejí jako na „právně vyhaslé“.
