Súdánský prezident přijel do JAR, mezinárodní soud žádá zatčení

Súdánský prezident Umar Bašír účastnící se summitu v Jihoafrické republice má být zatčen. JAR k tomu vyzval Mezinárodní trestní soud, který už kvůli Bašírovi dříve vydal dva zatykače. Měl by být stíhán pro válčené zločiny a zločiny proti lidskosti. Bašír se snažil vyhýbat zemím, které by ho mohly zadržet. Přestože se JAR připojila k mezinárodnímu soudu, vládní strana se vyjádřila proti tlaku na zadržení Bašíra.

Umar Bašír se v Johannesburgu účastní jednání Africké unie, které má pokračovat ještě v pondělí. Jihoafrický soud již stihl vydat dočasné nařízení, které úřadům zakazuje nechat Bašíra opustit území Jihoafrické republiky, dokud soud nerozhodne ve věci jeho zatčení. Zákaz platí do pondělního dopoledne. Do té doby by měl soud dospět ke konečnému rozhodnutí.

Se žádostí o zatčení súdánského prezidenta se měla na soud v Pretorii obrátit nevládní skupina ochránců lidských práv Litigation Centre, a to ve chvíli, kdy mezinárodní soud vyzval Jihoafrickou republiku, aby Bašíra zadržela.

Vládní strana argumentuje imunitou pro účastníky summitů

Vládní Africký národní kongres (ANC) prezidenta Jacoba Zumy ale oznámil, že „vláda zaručuje imunitu všem účastníkům summitu v souladu s mezinárodními pravidly, která platí pro hostitelské země organizující nejenom schůzky Africké unie, ale také OSN“. Vláda by podle ANC měla čelit tlaku zadržet prezidenta Bašíra. Jihoafrické sdělovací prostředky pak upozorňují, že orgány Africké unie už v minulosti odmítly výzvy mezinárodního soudu ohledně Bašíra. Obviňují totiž soud ze zaujatosti vůči africkým politikům.

Loni kvůli tomu mezinárodní soud stáhl obvinění proti jinému prezidentovi - Uhuruovi Kenyattovi z Keni. Měl být souzen v souvislosti s vyvoláním etnických nepokojů po volbách v roce 2007, ale nezískal v předběžném šetření dostatek důkazů, údajně kvůli neochotě Keni spolupracovat. Kenyatta měl být první sloužící hlavou státu, jež měla stanout před mezinárodním trestním soudem.

Súdánský prezident Umar Bašír
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

JAR je členem mezinárodního soudu, Bašír přesto přijel

Bašír se snažil jezdit jenom do zemí, které buď nepřistoupily k mezinárodnímu soudu, nebo ho odmítly zatknout. Jihoafrická republika se ale k mezinárodnímu soudu připojila. Podle Elise Kepplerová z Human Rights Watch poškodí JAR svou pověst, jestliže Bašíra přijme na svém území a nezatkne ho. „JAR má jako člen mezinárodního soudu povinnost spolupracovat při Bašírově zatčení,“ řekla.

Bašír vládne Súdánu od roku 1989 a znovu byl zvolen letos na dalších pět let. Zatykače z let 2009 a 2010 se vztahují k událostem v západosúdánském Dárfúru. Kvůli násilí, které tam začalo roku 2003, zemřelo 300 tisíc lidí a domovy opustily až tři miliony osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 27 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...