Bratislava – Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) má na starosti zpracování archívů StB, ze kterých čerpá informace o zločinech komunistické totality. Místo bádaní se ale musí vědci opět stěhovat, za jedenáct let existence ústavu už popáté. Nynější podnájem jim končí za měsíc – symbolicky přesně čtvrt století od sametové revoluce.
Studium archívů StB musí stranou, slovenští badatelé se opět stěhují
Ještě po několik týdnů bychom Ústav paměti národa našli v několika kancelářích v osmém patře budovy ministerstva dopravy. Nájemní smlouva vědcům končí na konci října a ministerstvo ji nemá v úmyslu prodloužit. „Ty prostory už nejsou nadbytečné, takže nemáme zákonnou možnost smlouvu s ÚPN prodloužit,“ uvedl mluvčí ministerstva Martin Kóňa.
Jako alternativu nabízí ministerstvo prostory na okraji Bratislavy. Ředitel ÚPN Ondrej Krajňák už ale další stěhování nechce. Poukazuje totiž vedle vysokých nákladů ještě na druhou stránku věci. Pokud se totiž budou vědci i s veškerým studijním materiálem opět přesouvat, jejich práce se na několik měsíců zastaví. „Kdybychom se zase museli takhle stěhovat, tak bychom to chápali jako ignoraci ze strany těch, kteří jsou za to zodpovědní,“ říká Krajňák.
2 minuty
Slovenský Ústav paměti národa se musí opět stěhovat
V Bratislavě se nenajde ani jedna budova, tvrdí politici
Na Slovensku je zákonem ustanoveno, že ÚPN musí sídlit v hlavním městě a vhodné prostory mu má přidělit vláda. Přestože je v Bratislavě volných budov hned několik, politici sídlo pro ústav ještě nenašli. „S prostorovým vybavením to v Bratislavě není jednoduché. Prostory jsou, ale mimo hlavní město,“ tvrdí slovenský ministr vnitra za SMER-SD Robert Kaliňák.
Budova mimo Bratislavu nejen, že nesplňuje zákonnou podmínku, ale ředitel Krajňák se také obává toho, že by tak přišel o cenné odborníky, kteří se z hlavního města stěhovat nechtějí. Svazky StB, které má ústav ve své správě, jsou uloženy v pronajatých prostorech, protože vlastní archiv neměl ÚPN nikdy.
Za politickou neochotou získat pro ústav a několik málo jeho zaměstnanců konečně vhodné prostory, vidí signatář Charty 77 Miroslav Kusý jasně promyšlený politický tah vládnoucí strany. Ta má podle něj zájem na utajení některých svazků. „Dotýkají se věcí, které jsou pro SMER citlivé – tedy komunismus a komunistická minulost. Snaží se proto maximálně bránit ÚPN, aby mohl řádně pracovat,“ dodává Miroslav Kusý.
Ústav, jenž hraje důležitou roli při pochopení a vyrovnání se s komunistickou minulostí, tak možná 25 let po pádu totality skončí doslova bez střechy nad hlavou.