Občané Evropské unie mají poslední den na to, aby vyjádřili svůj názor na střídání letního a zimního času. Evropská komise spustila internetový dotazník v červenci, začátkem srpna už evidovala více než milion hlasujících. Výsledky použije k tomu, aby vyhodnotila další postup – tedy zda navrhne Evropskému parlamentu, aby střídání času zrušil.
Střídat, či nestřídat? Občané EU mají poslední možnost hlasovat o zimním a letním čase
90’ ČT24 - Debata o změně času v EU (zdroj: ČT24)
Diskuse o zrušení střídání času se objevují stejně pravidelně jako samotné střídání, tedy na jaře a na podzim. Volání občanských iniciativ a peticí, které argumentují možnými negativními účinky na zdraví, vyslyšela skupina osmdesáti europoslanců v čele s Pavlem Svobodou (KDU-ČSL, EPP) a vyzvala Evropskou komisi, aby rizika střídání časů vyhodnotila.
Součástí této diskuse je právě dotazník, o který obyvatelé Unie projevili mimořádný zájem. „Po dvou týdnech se přihlásilo 1,2 milionu respondentů, což z této konzultace činí zdaleka největší a nejúspěšnější veřejnou konzultaci, kterou Evropská komise kdy udělala,“ uvedl v Devadesátce ČT24 Pavel Svoboda. Přiznává však, že ani velký zájem lidí o hlasování nezaručuje, že se Komise začne věcí skutečně zabývat.
Argumenty pro střídání času
Argumenty proti střídání času
Zastánce zachování současné praxe, tedy půl roku letního a půl roku zimního času, europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) považuje současnou diskusi za pokryteckou: „Chtějí zrušit střídání času, ale neřekli, který ten čas by měl být potom zaveden. Kdybychom přešli na letní čas, který se zdá mnoha lidem atraktivní kvůli dlouhým letním večerům, v zimě by byl východ slunce až kolem deváté ráno. Naopak pokud bychom přešli na náš standardní středoevropský čas, svítání by se v létě dostavilo už po třetí hodině ráno,“ upozornil Niedermayer na dopad, který si mnozí neuvědomují.
Ekonom: Když zrušíme sjednocené střídání, může nastat zmatek (zdroj: ČT24)
Lékařka: Na zdraví působí řada silnějších faktorů, než je střídání času
Podle neuroložky Soni Nevšímalové z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se většina lidí se změnou času fyziologicky vyrovná během tří dnů. „Je to ale velice individuální. Někteří lidé jsou velmi senzitivní a vadí jim to. Obecně také platí pravidlo, že čím jsme starší, tím méně jsme adaptabilní,“ říká lékařka.
Všeobecně podle ní platí, že lidé hůř vnímají změnu na jaře, kdy přicházejí o hodinu spánku. Řešením by tak mohl být pozdější přechod na letní čas, tedy místo tradičního března alespoň duben.
„Změna ze zimního na letní čas je určitým stresovým faktorem pro část populace,“ připouští Nevšímalová. Přesto jsou podle ní mnohem důležitější faktory, které mohou zdraví lidí negativně ovlivnit, například práce na směny či různé restrikce spánku. Kvůli nim lidé více trpí metabolickým syndromem, nadváhou, cukrovkou či zvýšeným rizikem cévních příhod a depresí.
Pokud by se střídání času skutečně zrušilo, Nevšímalová by se z lékařských důvodů klonila k zachování toho zimního, tedy přirozeného: „Fyziologicky nám byl dán ten zimní čas, letní je jen navozený.“ S tím by ale skončily dlouhé letní večery. Případné rušení střídání času by také muselo platit v celé Evropské unii.
- Institut Karolinska – lékařská univerzita (Švédsko): vyšší riziko infarktu
- Univerzita Britské Kolumbie (Kanada): nárůst dopravních nehod
- Univerzita v Kodani (Dánsko): sezonní deprese
- Národní ústav duševního zdraví (ČR): narušení biorytmu, nespavost