Štrasburský soud rozhoduje o odškodnění za Jukos

Štrasburk – Několikrát odložené slyšení v případu ruského ropného koncernu Jukos konečně otevře Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Bývalí spoluvlastníci požadují od Ruska za údajný násilný bankrot a převzetí koncernu státem odškodnění 98 miliard dolarů. Své bývalé kolegy podporuje z vězení i někdejší šéf Jukosu Michail Chodorkovskij.

Právníci a akcionáři Jukosu tvrdí, že kdysi největší ruská společnost zkrachovala jen na přání někdejšího prezidenta Putina. Vadilo mu prý bohatství Jukosu i to, že financoval demokratickou opozici.

Bývalý šéf Jukosu Michail Chodorkovskij ovládal část strategické těžby ropy. Jeho politické ambice i finančí podpora opozičních stran ale popudily Kreml. Podnikatele zatkla policie a teď si odpykává osmiletý trest za daňové úniky i zpronevěry. Jukos zbankrotoval a dostal se do područí státu. Chodorkovskij se ale nevzdává. Jeho článek včera otiskl list Nězavisimaja gazeta.

Michail Chodorkovskij, bývalý spolumajitel Jukosu:

„Silová technologie, která nahradila soudnictví, je hrobníkem nynější ruské státnosti. Systém je vlastně podnikem, který je založen na legalizovaném násilí. Je to veliký podnik s obrovským množstvím vnitřních konfliktů a střetů zájmů.“

Celý případ označuje Chodorkovskij za politicky motivovaný. Vladimir Putin se podle něj chtěl Jukosu zmocnit, a odstranit tak svého oponenta. Teď proti zlikvidování ropného koncernu bojují ve Štrasburku jeho bývalí spoluvlastníci. Případ leží ve Štrasburku od roku 2004 a teprve loni v lednu byl soudem přijatý k projednávání. Slyšení bylo odloženo celkem třikrát. K soudu se zástupci ruské vlády zatím nikdy nedostavili.

Suma 98 miliard dolarů je nejvyšší částkou, o které se za 50letou historii štrasburského soudu jedná. Je možné, že pokud by Chodorkovskij případ vyhrál, bude odškodnění sníženo. Rusku ovšem stále vládne premiér Putin a je to Chodorkovskij, kterému hrozí dalších 22 let odnětí svobody. Ve Štrasburku akcionáři jeho Jukosu mají větší šance. Pokud Rusko prohraje, soud pro lidská práva po něm 98 miliard dolarů může vyžadovat. Kreml se ale může odvolat a vyplácení zdržovat po mnoho let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda uvedla, že zahájila novou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu rozsáhlých útoků na infrastrukturu v íránském hlavním městě Teheránu. Spojené státy uvedly, že prvním týdnu války proti Íránu zasáhly v této zemi více než tři tisíce cílů. Informují o tom agentury Reuters a AFP.
před 2 hhodinami

Írán dále útočí na okolní země, v Bahrajnu poničil hotel

Írán v noci na pátek pokračoval v odvetných úderech za americko-izraelské útoky. Íránské vzdušné údery zasáhly v metropoli Bahrajnu hotel a dva domy. Saúdská Arábie zlikvidovala tři rakety mířící na vojenskou základnu, informují tiskové agentury. Írán také uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izraelská armáda avizovala další vlnu úderů na Teherán, oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, jsou na Ukrajině

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, byli propuštěni a jsou zpět v bezpečí ve vlasti, oznámil v pátek večer na sociální síti X šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Maďarské úřady dříve oznámily zadržení sedmi Ukrajinců, kteří převáželi velkou sumu a byli podezřelí z praní špinavých peněz. Maďarsko podle Kyjeva zadrželo sedm inkasistů ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří převáželi z Rakouska peníze a zlato. Sybiha obvinil Budapešť z „braní rukojmí“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael tvrdí, že zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského teroristického hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA dočasně povolily dovoz sankcionované ruské ropy do Indie

Americká vláda na třicet dnů povolila dovoz sankcionované ruské ropy do Indie. Reaguje tak na problémy s dodávkami suroviny z Blízkého východu, které jsou důsledkem války s Íránem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kurdové chtějí svrhnout režim v Íránu, revoluční gardy ale mají navrch

Konflikt USA a Izraele s Íránem může vést k jeho destabilizaci i občanské válce. ČT24 to řekla íránistka Lenka Hrabalová. Nestabilita by se mohla šířit i podél etnických linií, jelikož režim dlouhodobě diskriminuje menšiny. Ozbrojené kurdsko-íránské skupiny v Iráku plánují vpád do země už celé dekády. Právě Kurdové, s nimiž Američané jednají o spolupráci, jsou nejsilnější opoziční silou v Íránu. Revoluční gardy ale mají masivní převahu.
před 9 hhodinami

WP: Moskva dává Íránu informace pro útoky na lodě i letadla USA

Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně polohy amerických válečných lodí a letounů, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na tři informované činitele. Podle listu jde o první známku toho, že se do války zapojil další významný protivník Spojených států, i když pouze nepřímo.
před 10 hhodinami
Načítání...