Kyjev - Proruští separatisté hrozí, že kvůli zákonu o zvláštním statusu Donbasu naplno obnoví boje na východní Ukrajině. Kyjevem schválený text podle nich neodpovídá dohodám z Minsku. Z míst nedávných těžkých střetů utekly statisíce lidí. Jejich návrat zůstává v nedohlednu a podle OSN je situace čím dál kritičtější. Uprchlíci často přišli o všechno. A tíží je bolestivé vzpomínky.
Podle údajů OSN uteklo z válečné zóny na východě Ukrajiny přes milion osob. Uprchlíci hledají útěchu i v psychologických centrech. Jejich vzpomínky jsou jako z hororu. „Nekonečné bombardování, ve dne i v noci. Děti se toho hrozně bály. Naštěstí se nám podařilo ujet,“ říká Irina Savčuková.
Jedno z takových center funguje ve městě Konstantinyvka. Psychologové Lékařů bez hranic se snaží rodiny vrátit do normálu. U mnohých to jde ale těžko. „Lidé, kteří se dostali do bombardování, dodnes prožívají panický strach a úzkost. Když vám před očima umírají lidé, ničí se domy, je to velmi traumatické,“ podotkla psycholožka Jelena Bogatská.
Mnohé uprchlíky ale netíží jen černé sny. Bojují doslova o přežití. Přišli o byty, o práci, o poslední jistoty. „Z mého hlediska představuje jeden z ohromných problémů, že nemají perspektivu,“ konstatoval Oldřich Andrýsek, ředitel UNHCR Ukrajina.
Svůj domov muselo opustit přes milion Ukrajinců. Problémy mají i ti, kteří našli útočiště i ve velkých městech. Třeba rodina Bolilyjových díky pomoci přátel utekla z Doněcku ještě před začátkem nejhorších bojů – ovšem bez věcí i úspor. A značné ekonomické problémy Ukrajiny ji teď srážejí na kolena. „Podle mě je velmi nemoudré zvyšovat komunální platby, ceny jízdného v tak složité situaci,“ poznamenala uprchlice Taťjána Bolilyjová. „Lidé jsou připravení něco zkousnout. Ale musí se to týkat všech. Politici taky musí prokázat odpovědnost,“ dodává Andrij Bolilyj.
Některé byty v Doněcku jsou nyní úplně zničené. Lidé, kteří zůstali, přežívají ze dne na den a bojí se, kdy začnou boje znovu.
Vylidněnými sídlišti se nyní procházejí vojáci a na silnicích jezdí tanky. Ukrajinská armáda tady střeží své pozice a stěžuje si na povstalecké jednotky. „Ostřelují nás teď minomety ráže 120 mm a samohybnými děly,“ tvrdí jeden z vojáků. Na území povstalců je zase obviňována armáda. „Jak můžete slyšet, neustále na nás střílejí. Alespoň že dělostřelectvo už tolik nepálí,“ poznamenal jeden z povstalců.
Křehké příměří sice stále trvá, další kroky mírového plánu jsou ale v nedohlednu. Dohody z Minsku mluví o reformě vlády v povstaleckých oblastech. Jak konkrétně má decentralizace vypadat a co k ní má vést, se ovšem vláda a separatisti zatím neshodnou. „Provedeme tolik vojenských akcí, kolik bude potřeba k tomu, aby Kyjev pochopil, co jednání z Minsku znamenají, a jak s námi má mluvit,“ prohlásil vůdce doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko.
Poslanci podmínili samosprávu místními volbami. Ty by se měly konat podle ukrajinských pravidel a za podmínky, že v době hlasování nebudou v Donbasu žádné nezákonné skupiny ani zbraně. To separatisté odmítají – stejně jako Moskva. Zatímco povstalci oblastem pod svou kontrolou říkají Doněcká a Luhanská lidová republika, ukrajinští poslanci budoucí samosprávné regiony překřtili na „dočasně okupovaná území“.
