Stovky tisíc Američanů v ulicích: žádali omezení zbraní. Šlo o jeden z největších protestů od války ve Vietnamu

Desetitisíce lidí v New Yorku, Los Angeles a na stovkách dalších míst Spojených států se v sobotu připojily k několikasettisícovému protestu za omezení prodeje zbraní, jehož hlavní část se koná u sídla Kongresu ve Washingtonu. Masová účast takřka po celé zemi učinila z akce jeden z největších protestů americké mládeže od dob války ve Vietnamu, uvedla agentura AP.

Účastníci pochodů chtěli přesvědčit zákonodárce a prezidenta Donalda Trumpa, aby prosadili některá omezení vedoucí ke zvýšení bezpečnosti na školách. „Chraňte děti, ne zbraně,“ hlásal  jeden z transparentů mezi účastníky demonstrace. A někteří z demonstrantů měli na rukou nápis „Nestřílejte“. 

Ke krokům, k nimž demonstranti vyzývali, patří například zvýšení věkové hranice pro prodej střelných zbraní či úplný zákaz prodeje některých útočných zbraní. Většina zákonodárců se i pod vlivem mocné lobby majitelů zbraní staví k těmto opatřením vytrvale odmítavě, ačkoli floridský masakr díky tlaku studentů přispěl k zahájení nebývale otevřené debaty.

Do čela sobotních protestů se postavili studenti z Parklandu na Floridě. Právě na jejich střední škole zastřelil útočník v únoru 17 lidí. Několik stovek z nich nejspíš dorazilo přímo do Washingtonu, společnost Delta Airlines pro ně vypravila tři bezplatné lety. Delta je jednou z firem, které se rozhodly přerušit spolupráci s Národní asociací majitelů zbraní (NRA) a staví se na stranu zastánců přísnějších zbraňových zákonů.

„Už se to nesmí opakovat. Lidé nesmí umírat a ztrácet nevinné životy. Nevinní studenti a učitelé nesmí dál umírat,“ řekla jedna z parklandských studentek Nicole. Studenti tvrdí, že opatření, po kterých volají, mohla na jejich škole zachránit životy. 

Nahrávám video

Prezident Trump, který tráví víkend ve svém golfovém klubu na Floridě, se k protestu zatím nevyjádřil. Jeho mluvčí před začátkem akcí uvedla, že Bílý dům oceňuje „mnoho odvážných Američanů“, kteří se vydávají do ulic dát najevo svůj hlas. Dodala, že „bezpečí našich dětí je hlavní priorita“.

Američtí politici podle zpravodaje ČT ve Spojených státech Davida Miřejovského masové protesty vnímají. Chystá se proto debata o zákazu prodeje doplňků, které urychlují střelbu. Diskuse budou ostře sledované už proto, že na sobotních demonstracích vyzývali mluvčí veřejnost k tomu, aby v listopadových volbách lidé nevolili kandidáty napojené na americké zbrojaře.

Nahrávám video

V ulicích byly stovky tisíc lidí

Desetitisíce lidí vyrazily demonstrovat například do ulic u newyorského Central Parku. Mnohatisícový dav se shromáždil rovněž na druhém konci USA v Los Angeles. Lidé skandovali hesla spojující politiky s asociací NRA, kterou vyzývali, aby neblokovala změny zákonů.

Protestující vyšli do ulic nejen ve velkoměstech jako Boston, Chicago či Houston, ale i ve stovkách menších měst od Floridy po Kalifornii.

Více než deset tisíc lidí dorazilo podle organizátorů i na shromáždění v samotném Parklandu, kde bylo v davu mnoho příbuzných obětí střídajících se v emotivních proslovech.  „Dalo se udělat mnohem víc, aby se tomu předešlo. Chci vidět změnu,“ řekl AP o únorovém krveprolití šestnáctiletý Sam Hendler, který přijel do New Yorku právě ze školy v Parklandu, aby přečetl jména obětí.

O patrně nejemotivnější vystoupení se postarala jiná parklandská studentka Emma  Gonzalezová, která přečetla jména obětí a pak několik minut mlčky v slzách stála u řečnického pultíku před ztichlým davem. Nakonec vysvětlila, že právě uplynulo šest minut a dvacet sekund, po které střelec na její škole zabíjel.

Podpořit americké studentské hnutí se rozhodli i lidé ve Francii, Německu či Británii. Poblíž Eiffelovy věže se shromáždila asi stovka lidí, desítky jich přišly v Londýně či Kodani, skupina lidí se shromáždila i v Madridu.

Ne všichni ale byli v ulicích proto, že s myšlenkami pochodu souhlasili. Několik desítek protestujících se shromáždilo poblíž washingtonské demonstrace, aby dalo najevo podporu volnému prodeji zbraní. „Zbraně nezabíjejí lidi. Lidé zabíjejí lidi,“ řekl agentuře Reuters šestnáctiletý Connor Humprey, podle něhož by měli být kvůli lepší bezpečnosti na školách vyzbrojeni učitelé. Stejně jako značná část rozdělené americké společnosti si i on myslí, že omezování prodeje zbraní je proti ústavnímu dodatku zaručujícímu možnost jejich držení.

Pochod mladých podpořili rodiče, učitelé i zpěváci

Mluvčí protestů zdůrazňovali, že události podobné těm z Parklandu jsou častější, než by si přáli. „Vyrůstali jsme s vědomím, že se nám něco podobného může stát,“ řekla listu The Washington Post osmnáctiletá Callie Stoneová v narážce na floridskou střelbu.  

Stejně jako statisíce dalších mladých lidí vyrazila Stoneová na washingtonskou Pensylvánskou třídu vedoucí mezi Kapitolem a Bílým domem již brzy ráno místního času, aby si v očekávání záplavy lidí zajistila místo blízko u řečnického pódia. Na něm se od poledne místního času (17:00 SEČ) vystřídala dvacítka řečníků mladších 18 let.

„Lidé chtějí zákaz prodeje útočných zbraní, lidé chtějí zákaz velkokapacitních zásobníků. Lidé chtějí přísnější prověrky lidí kupujících zbraně. Buď stůjte na naší straně, nebo se mějte na pozoru. Voliči přicházejí,“ vzkázal z pódia politikům za aplausu davu sedmnáctiletý Cameron Kasky, který krátce po floridském masakru proslul ostrou televizní konfrontací s republikánským senátorem Markem Rubiem. 

Protest svými vystoupeními podpoří rovněž známí hudebníci, mezi nimi Ariana Grandeová, Miley Cyrusová či Ben Platt. Kromě studentů dorazili na akci i jejich učitelé a další lidé.

Podporu našli studenti i mezi svými rodiči. Matka parklandské studentky Kathy Wolfová nepřeje nikomu, aby jako ona zažil děsivé chvíle, než se dozvěděla, že její dcera před útočníkem utekla a je v pořádku. „Zastaví se vám srdce. Nemůžete uvěřit, že se něco takového zase ve Spojených státech stalo. Nevíte, co se přesně děje. Hodiny nikdo nevěděl, kdo přežil a kdo zemřel,“ vzpomínala na únorové události Wolfová.

Masakry na amerických školách zanechávají noční můry

Podle televize CNN se v davu sešla skupina lidí, kteří přežili různé masakry střelnou zbraní z minulých let, například loňskou střelbu v Las Vegas či před dvěma lety v orlandském nočním klubu Pulse. Při obou zahynuly desítky lidí.

Mezitím dorazil do Parklandu indiánský lapač zlých snů. Americké školy, které zažily smrtelnou střelbu, si ho předávají už 19 let od masakru v Columbine.

Před pěti lety ho přijímal Anthony Salvatore v Sandy Hook, kde pachatel zavražil 26 dětí a dospělých. Přiznává, že nočními můrami stále trpí. „Rád bych řekl, že jsou pryč, ale nejsou. Dnes už je nemám tak často, ale pořád se objevují. A tak to bude až do konce života,“ dodal bývalý zástupce ředitele školy Salvatore.

Psychické potíže má po hrůzném zážitku i mnoho studentů z Parklandu. Florida už po jejich tlaku zákony o držení zbraní zpřísnila. Studenti teď žádají to samé v celé zemi. Hlavním cílem je, aby lapač snů jejich školu už neopustil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 27 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 28 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 31 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...