Stoupenci Erdogana mají před referendem v průzkumech těsně navrch

Nahrávám video
Zpravodajka ČT z Istanbulu: Kampaň proti změnám není téměř vidět
Zdroj: ČT24

Zastánci ústavních změn posilujících pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana mají před nedělním tureckým referendem těsný náskok. Ukazují to dva ve čtvrtek zveřejněné průzkumy, podle nichž podporuje navrhovaný přechod na prezidentský systém přibližně 51 procent tureckých voličů. Průměr z anket uskutečněných v posledních dnech dává přitom příznivcům Erdoganova návrhu náskok necelých dvou procentních bodů, uvedla agentura Reuters.

Zatímco anketa společnosti Konda zjistila, že „ano“ hodlá návrhu v plebiscitu říci 51,5 procenta voličů, podle průzkumu společnosti Gezici je to 51,3 procenta lidí, což je o dvě procenta méně než u jejího předchozího dotazování uskutečněného o týden dříve.

Nerozhodnuta je podle obou společností přibližně desetina voličů, jejichž hlasy budou v nedělním referendu klíčové. 

Průzkumy veřejného mínění jsou hodně ovlivněné tím, že lidé nechtějí příliš říkat, jak budou volit. Speciálně ti, kteří by chtěli hlasovat proti změnám. Zároveň je také otázka, jestli skutečně k urnám půjdou, protože dost místních se obává projevit názor, kdyby na to někdo přišel. Také se bojí toho – kdyby přece jen referendum dopadlo tak, že změna neprojde – jak by prezident Erdogan reagoval.
Dana Zlatohlávková
zpravodajka ČT

Pokud prezidentův záměr v hlasování uspěje, jeho úřad dostane nové exekutivní pravomoci a bude zrušena funkce premiéra. Také se rozšíří parlament, sníží minimální věk pro získání poslaneckého mandátu a prezident dostane možnost vést politickou stranu.

Erdogan rovněž prohlásil, že je připraven podepsat zákon o obnově trestu smrti, pokud ho prosadí parlament.

Agentura Reuters napsala, že průměr z posledních devíti zveřejněných průzkumů dává prezidentovi 50,9 procenta hlasů, což je mírně klesající trend. Prezident, který by se díky změnám mohl udržet u moci až do roku 2029, se netají ambicemi získat až šedesát procent hlasů.

Za klíčové je kvůli těsným průzkumům považováno hlasování Turků žijících v zahraničí, kteří tvoří asi pět procent voličů. Mimo turecké území se již referendum uskutečnilo a podle Erdogana jej provázela vysoká účast.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...