Stát New York žaluje prezidenta Trumpa a jeho nadaci za zneužívání fondů

Generální prokurátorka státu New York ve čtvrtek podala žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa, jeho tři potomky a nadaci Trump Foundation. Viní je, že po dobu víc než deseti let porušovali americké zákony, a to i během prezidentské kampaně v roce 2016. Nadace by podle prokurátorky Barbary Underwoodové měla být rozpuštěna. Prezident její stanovisko označil za směšné.

Pasáž žaloby o prohřešcích během prezidentské kampaně hovoří o „rozsáhlé nezákonné politické koordinaci“ mezi nadací a členy Trumpova volebního štábu. Docházelo prý k „opakovanému a záměrnému“ vzájemnému obchodování ve prospěch osobních a komerčních zájmů budoucího prezidenta.

„Trump Foundation byla bezmála jen šekovou knížkou pro platby pana Trumpa nebo jeho podniků bez ohledu na účel a zákonnost,“ uvádí se v prohlášení prokurátorky. „Takto by privátní nadace fungovat neměla,“ dodává Underwoodová, která byla do funkce jmenována za vlády prezidenta Baracka Obamy.

Prokurátorka: Trump zneužíval nadaci pro financování kampaně

Trump podle sdělení prokurátorky zneužíval nadační fondy k financování kampaně a jiných osobních závazků a k podpoře svého realitního a hotelového byznysu. V rozporu s americkými zákony měla organizace Trump Foundation poukázat volebnímu štábu přes 2,8 milionu dolarů, v přepočtu 62 milionů korun.

Prezident v bezprostřední reakci na Twitteru žalobu označil za dílo „hnusných demokratů“, kteří stojí v čele státu New York. Oznámil, že nestojí o mimosoudní urovnání případu, jak to v podobných situacích udělal už dříve. Nadace prý vybrala 18,8 milionu dolarů (přes 415 milionů Kč), ale na charitu vydala 19,2 milionu USD.

Žaloba u nejvyššího soudu státu New York, které předcházelo téměř dvouleté vyšetřování, byla podána i na Trumpovy děti Donalda mladšího, Erika a Ivanku. Kromě pokuty žádá prokurátorka splacení 2,8 milionu dolarů poukázaných nezákonně na kampaň a pro Trumpa zákaz řízení jeho nadace po dobu deseti let a pro tři jeho děti po dobu jednoho roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NATO nad Tureckem zničilo íránskou balistickou raketu

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

Válka proti Íránu je téměř u konce, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v pondělí reportérce CBS News řekl, že válka proti Íránu je téměř u konce. Později na tiskové konferenci dle Reuters prohlásil, že americké síly začaly útočit na íránské továrny na výrobu dronů. USA jsou podle něj výrazně napřed oproti původnímu plánu odhadovanému na čtyři až pět týdnů. V rozhovoru pro NBC News Trump sdělil, že je předčasné hovořit o zabavování íránské ropy. Vyloučit tuto možnost ale podle něj nelze. Šéf Bílého domu podle Kremlu také v pondělí telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Video„Ženy toho mají dost.“ V Německu se protestovalo za rovné odměňování

Německo v rozdílu mezi hodinovou mzdou mužů a žen oproti evropskému průměru zaostává. Zatímco ten evropský činí jedenáct procent, průměrná sazba Němek je o šestnáct procent nižší než u Němců. Větší nerovnost při tom panuje na západě země než na území někdejší NDR. Platforma Genug – Enough tak na pondělí 9. března vyzvala ke globální stávce za rovné podmínky a proti násilí na ženách. Hlavní sdělení znělo „Ženy toho mají dost“.
před 4 hhodinami

Izrael udeřil na předměstí Bejrútu

Izraelská armáda podnikla další vlnu úderů na jižní předměstí Bejrútu. Síly židovského státu podle agentury AFP tvrdí, že cílily na finanční instituci al-Kard al-Hasan, která je oficiálně neziskovou charitou teroristického proíránského hnutí Hizballáh. Skupina naopak bez důkazů uvedla, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií. Podle deníku Ha'arec se na severu Izraele rozezněly sirény kvůli útokům ze strany Íránu a Hizballáhu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Fregaty i letadlová loď. Francie chce ochránit tankery v Hormuzu

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí. V pondělí večer je v plánu další let do Egypta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...