Spory u republikánů. Hlasování o členkách Kongresu naznačí, jestli se strana rozloučí s Trumpem

Republikáni v americkém Kongresu čelí vzrůstajícímu tlaku kvůli Marjorie Taylor Greeneové. Čerstvě zvolená zákonodárkyně má blízko k politickému stylu exprezidenta Donalda Trumpa, šíří konspirační teorie a podporuje politicky motivované násilí vůči demokratům. V problémech je také zkušená republikánka Liz Cheneyová, která pro změnu podpořila žalobu proti Trumpovi.

Jak Cheneyová, tak Greeneová jsou republikánské zákonodárkyně, přesto k sobě mají daleko. Prvně jmenovaná, dcera bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho, je vysokou představitelkou strany a drží třetí nejvyšší post v republikánské hierarchii ve Sněmovně reprezentantů. Greeneová je v Kongresu nováčkem.

Republikáni řeší budoucnost obou političek. Ve středu jednají o případném postihu Cheneyové za to, že se ve sněmovně přidala k demokratickým zákonodárcům a hlasovala pro impeachment Donalda Trumpa. Kvůli tomu ji křídlo Trumpových zastánců chce vytlačit z vysokých postů ve sněmovně.

Ve čtvrtek čeká americké kongresmany hlasování o tom, jestli Greeneová setrvá ve svých funkcích ve sněmovních výborech, mimo jiné školském. Někteří demokraté volají po jejím úplném vyloučení z Kongresu, k tomu by ale potřebovali hlasy desítek republikánů.

Liz Cheneyová
Zdroj: Mark Makela/Reuters

Proti Greeneové se vrší narůstající seznam necitlivých až extrémních výroků z posledních let. Zástupkyně státu Georgia opakovaně podpořila prvky konspirační teorie QAnon, v jejímž jádru je příběh o skryté válce mezi Trumpem a vlivným spolkem zneužívajícím děti. Kongresmanka se přihlásila i k řadě dalších divokých spekulací a na sociálních sítích v uplynulých letech dala najevo podporu násilí vůči politickým oponentům.

„Pokud jsou tato vyjádření přesná a vystihují její názory, pak jsou znepokojivé,“ prohlásil na adresu kongresmanky republikánský senátor Lindsey Graham, který patří k nejvýraznějším spojencům bývalého prezidenta Trumpa. Sama Greeneová se v úterý označila za veřejného nepřítele číslo jedna pro „demokratický dav“.

Republikáni na rozcestí

Média upozorňují například na její video ze začátku roku 2019, kde mimo jiné říká, že veřejní činitelé blokující Trumpovu politiku by se měli obávat lidí. Vůči výrokům Greeneové se postavilo několik republikánů, nejvýrazněji senátní lídr Mitch McConnell, který konspirační teorie a bláznivé lži označil za rakovinu Republikánské strany.

Mezi republikány se ale ozývají i hlasy zdůrazňující, že členové Kongresu by neměli být trestáni za výroky, které pronesli před volbami. Jednostranný krok ze strany demokratů by podle zastánců Greeneové znamenal nebezpečný precedent. Demokraté ve Sněmovně reprezentantů drží většinu, a mohou tedy proti Greeneové zakročit bez pomoci republikánů.

Rozhodnutí republikánů v Kongresu může naznačit, kudy se chce strana v budoucnu ubírat a jestli v ní má nadále místo Trumpův styl i exprezident sám, nebo se od něj budou republikáni postupně distancovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 1 hhodinou

Rusko podniklo další masivní útok na ukrajinskou energetiku, uvedl Šmyhal

Rusko v noci na sobotu podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Rusové použili přes čtyři sta dronů a přibližně čtyřicet střel různého typu, škody jsou ve Volyňské, Ivano-Frankivské, Lvovské a Rivnenské oblasti, upřesnil posléze prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonská „Železná lady“ chce posílit armádu a nabudit ekonomiku

Japonsko čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Premiérka Sanae Takaičiová přezdívaná Železná lady si od nich slibuje silný mandát k prosazení hospodářských reforem. Japonská ekonomika dlouhodobě stagnuje, mzdy klesají a jen oslabil. Stárnoucí národ trápí rostoucí životní náklady, Takaičiová chce proto ulevit domácnostem, podle expertů tím ale stát ještě víc zadluží. Otázkou zůstává, zda se premiérka pokusí v době napjatých vztahů s Čínou a zbrojení změnit pacifistickou ústavu.
před 6 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 6 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 11 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 14 hhodinami
Načítání...