Hlasování v Senátu naznačilo, že žaloba na Trumpa neuspěje

Americký Senát zamítl námitku proti projednávání žaloby na Trumpa. Většina senátorů nepřímo vyjádřila názor, že americká ústava umožňuje vést proces s obžalovaným i po jeho odchodu z funkce hlavy státu. K padesáti demokratům se ale při procedurálním hlasování připojilo jen pět z 50 republikánů. Ukázalo se tak, že odsouzení Trumpa, pro které jsou potřebné hlasy minimálně 17 republikánů, je nepravděpodobné, napsala agentura AP.

Senátní lídři už dříve oznámili, že se žalobou budou zabývat až od 9. února. „Politici chtějí dát Donaldu Trumpovi a jeho obhájcům čas na to, aby mohli připravit exprezidentovi obhajobu. Navíc z Demokratické strany také zaznívá, že Senát má důležitější věci na práci, například schválit nominace osobností do Bidenovy administrativy,“ doplnil zpravodaj ČT v USA David Miřejovský s tím, že Senát bude také řešit protikrizový záchranný balík.

Šéf demokratů v horní komoře Chuck Schumer v neděli prohlásil, že projednávání žaloby bude spravedlivé, ale rychlé. Senát by mohl v případě uznání viny Trumpovi zakázat v budoucnu usilovat o veřejný úřad.

Aby byl Trump uznán vinným, musela by žaloba získat podporu dvou třetin senátorů. Jak demokraté, tak republikáni mají v komoře padesát zástupců, a demokraté by tak museli na svou stranu získat 17 republikánů. To se ale nejspíš nestane.

„Těsně po 6. lednu, kdy došlo k násilí v Kongresu, se zdálo, že až dvě desítky republikánských senátorů zvažují, že se postaví proti Trumpovi. Jak plyne čas a vychládají emoce, se ale zdá, že těch sedmnáct republikánských hlasů demokraté nezískají, že pokud se někteří republikáni proti exprezidentovi postaví, tak jich bude podstatně méně,“ uvedl Miřejovský.

„Ukazuje se, že zejména senátoři, kteří jsou potenciálně ohroženi v primárkách (před volbami do Senátu v roce 2022 – pozn. red.) tím, že by proti nim trumpovské křídlo postavilo protikandidáty, se začínají docela bát proti Trumpovi vystoupit,“ podotkl Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Bývalý zpravodaj ČT v USA Martin Řezníček si rovněž myslí, že čím více času od 6. ledna uplyne, tím menší bude nálada mezi republikány v rámci Senátu uznat Trumpa vinným.

Ze strany republikánů jde dle Řezníčka čistě o sobecké jednání, čili o znovuzvolení. „Za dva roky jsou volby, jednak do Sněmovny, jednak do třetiny Senátu. Jde o to, do jaké míry si republikáni dokážou vykreslit to, co přijde za několik měsíců. Zda udržovat loajalitu Trumpovi jim přinese volební zisk, nebo ne. A zda vůbec budou muset procházet primárkami. Protože tady je velký tlak ze strany některých loajalistů na to, aby lidé museli projít primárkami, aby se pozice obhajujících senátorů znejistila hned od samého počátku,“ vyvětlil. 

Republikáni v tuto chvíli v Senátu zvažují dvě věci, popsal Řezníček. Je tady jistý odliv republikánských sponzorů a zároveň poměrně velká míra loajality vůči Donaldu Trumpovi. Přemýšlí tedy, co se jim v tuto chvíli vyplatí víc. 

„Na CNN byl zveřejněn průzkum, který se týkal vyhledávání jmen prezidentů, kteří prohráli. Když se podíváme na předchozí volby, tak ten, kdo prohrál, byl daleko méně, ale násobně méně vyhledáván než Donald Trump. To svědčí o tom, že má mezi voliči stále solidní podporu,“ řekl. 

Jsou republikáni, kteří říkají, že Donald Trump už byl potrestán. Dle nich byla ústavní žaloba schválena ve Sněmovně, nechápou, proč se jí tedy zabývat v Senátu. Nový prezident Joe Biden v jednom z prvních rozhovorů po tom, co se stal oficiálně prezidentem, řekl, že je pro, aby byl impeachement dotažen do konce. Zároveň ale dle Řezníčka ví, že agenda Senátu je v tuto chvíli důležitější. 

Trump čelí impeachmentu už podruhé

Trump čelí jako první prezident v historii Spojených států už druhé ústavní žalobě, takzvanému impeachmentu. První žalobu vyvolala jeho snaha přimět ukrajinského prezidenta k zahájení vyšetřování energetické firmy, v níž působil syn současného prezidenta a někdejšího Trumpova volebního soka Joea Bidena. Senát ho tehdy osvobodil.

Současná žaloba se týká role, kterou Trump sehrál v útoku svých příznivců na budovu Kongresu z 6. ledna, při němž zemřelo pět lidí. Trump krátce před nepokoji vyzval své podporovatele k pochodu na Kapitol a mimo jiné jim řekl, že musejí „bojovat hlava nehlava“ proti údajným volebním podvodům, jejichž existenci se mu však nepodařilo dokázat.

Podobnou rétorikou Trump mobilizoval své voliče už několik předchozích měsíců od doby, kdy velká média začala projektovat jeho prohru v listopadových volbách.

První ministryně financí za 232 let

Senát dále schválil Janet Yellenovou do funkce ministryně financí v administrativě demokratického prezidenta Joea Bidena. Bývalá šéfka americké centrální banky (Fed) bude první ženou, která resort financí za 232 let jeho existence povede.

Podle agentury AP se pro Yellenovou ve stočlenném Senátu vyslovilo 84 senátorů, 15 bylo proti. Očekává se, že bude hrát klíčovou roli ve schválení Bidenova stimulačního balíku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (bezmála 41 bilionů korun). Návrh naráží na tvrdý odpor republikánů, kterým se zdá příliš vysoký. 

Yellenová patří k nejvýraznějším postavám posledních dekád mezi americkými ekonomy, v roce 2014 za úřadování prezidenta Baracka Obamy usedla jako první žena do čela americké centrální banky (Fed). Předtím byla v této stěžejní instituci čtyři roky viceguvernérkou, působila také jako členka Rady guvernérů Fedu (1994 až 1997), předsedkyně Rady ekonomických poradců v Bílém domě za vlády Billa Clintona (1997 až 1999) a šéfka Federální rezervní banky v San Franciscu (2004 až 2010).

Ve funkci guvernérky Fedu vydržela jen jedno čtyřleté období, během kterého podporovala umírněný přístup k měnové politice charakterizovaný pozvolným zvyšováním úrokových sazeb. Končící prezident Donald Trump Yellenovou v roce 2018 nahradil Jeromem Powellem, ačkoli si podle řady pozorovatelů zasloužila ještě jedno období ve funkci. Trump počínání Yellenové v čele centrální banky ostře kritizoval.

Ani Yellenová přitom směrem k Trumpovi neváhala sáhnout k ostřejším vyjádřením. V únoru 2019 například řekla, že Trump nerozumí hospodářské politice a nechápe poslání Fedu.

Novým ministrem zahraničí Spojených států se stal Antony Blinken. Americký Senát jeho nominaci do čela diplomacie potvrdil poměrem 78 hlasů ku 22. Dlouholetý spolupracovník nového prezidenta při nedávném senátním slyšení označil za největší výzvu pro USA vztahy s Čínou, chce také zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní a usilovat o prodloužení smlouvy o jaderném odzbrojení s Ruskem.

Blinken s novým šéfem Bílého domu spolupracoval už v době, kdy ten zastával funkci viceprezidenta, a má za sebou i dva roky na postu náměstka ministra zahraničí. V čele americké diplomacie střídá Mikea Pompea, přičemž se stává 71. ministrem zahraničí v dějinách USA.

„Je to ten pravý muž pro tuhle práci,“ řekl nyní o 58letém diplomatovi lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer. Blinken zřejmě do čela americké diplomacie nastoupí ve středu po ceremoniálním složení přísahy.