Muhammad Gaissyhe a Joske Nachmias bojovali ve druhé světové válce bok po boku pod britským velením. Jen tři roky po jejím konci se ale dostali k armádám, které bojovaly proti sobě. Jeden se připojil k arabským vojskům a ten druhý ke vznikající izraelské armádě. Tento konflikt je navždy rozdělil. Oba nyní navštívil reportér ČT Jakub Szántó.
Kdyby se kola dějin točila jinak, možná by tito dva muži vzpomínali na svou účast v bojích druhé světové války společně. Čtrnáctý květen 1948 však rozhodl jinak. Muhammad Gaissyhe je Arab a začátek první arabsko-izraelské války si vybavuje takto: „Jednou ráno slyším trysk koní. Skupina našich strážců přijela do vesnice a řekla: Židé na nás zaútočili, sebrali nám naši zemi!“
Joske Nachmias je Žid, a ve válce se proto vrhnul do boje po boku izraelských vojáků. Vzpomíná na husarské kousky, které se spolubojovníky v improvizovaných podmínkách vznikající armády prováděli: „Jednou se nám povedlo ukrást Britům dva náklaďáky plné zbraní a munice. Ničeho si nevšimli. Až druhý den začali: Podívejte se na ty Židy, útočí na nás na našich základnách!“
Do prudkých bojů mezi palestinskými milicemi a židovskou podzemní armádou Haganou se po ukončení britské mandátní správy ihned zapojilo sedm arabských států. Gaissyhe vzpomíná, že příslušníci armád dvou z nich mu zachránili život. „K naší pozici mezi Betlémem a Hebronem se přiblížila židovská milice Hagana. Ubránili nás ale egyptští a jordánští vojáci,“ říká.
Také díky dodávkám zbraní a letadel z Československa nakonec válka skončila v březnu 1949 izraelským vítězstvím. Mladý stát se ubránil a dobyl dvě třetiny území původně zamýšleného pro Palestince. 700 tisíc jich válka a vyhánění vytlačily z domovů. Trosky jejich území obsadily Egypt a Zajordánsko. Zatímco Nachmias zůstal jako vítěz v Jeruzalémě, Gaissyhe našel jako uprchlík azyl v Jordánsku.
