Americký federální soud rozhodl, že rozdělené rodiny migrantů se musí sloučit do třiceti dnů. U dětí do pěti let je lhůta ještě kratší. Úřady ale přiznávají, že pro opětovné slučování rodin neměly předem připravený postup. Proces proto naráží na řadu nedostatků a překážek a slučování rodin se jen protahuje.
Spojené státy od května zpřísnily postup vůči imigrantům, kteří nelegálně vstoupí do USA. Zatímco dopadení dospělí migranti putovali do vazby, děti byly odebrány a umístěny do detenčních center. Sporná praxe rozdělování rodin vyvolala u americké veřejnosti i politiků pobouření, což prezidenta Donalda Trumpa přinutilo podepsat koncem června dekret, kterým odebírání dětí zastavil.
Nyní mají úřady děti navracet zpět rodičům, úředníci se snaží mnohdy zoufalé rodiče uklidňovat tvrzením, že mají všechno pod kontrolou a rozdělené rodiny se brzy zase setkají. Řada přistěhovalců si ale stěžuje, že o dětech nemají žádné informace a úřady s nimi nikterak nekomunikují.
Přestože mají povoleno dětem telefonovat, nezřídka se stává, že číslo, které dostali, jednoduše nefunguje. Martha Sanchezová z organizace pro pomoc imigrantům LUPE pomáhá rodičům odebrané děti najít.
Vypráví třeba čerstvou zkušenost, kdy jí zabralo čtyři dny zjistit, že otce nechaly úřady ve vazbě v Texasu, zatímco dvě jeho malé děti deportovaly zpět do Mexika. „Jindy ale deportují rodiče do střední Ameriky a děti tady nechají. Je to naprostý zmatek, který vytvořila naše americká vláda,“ popisuje.
Dekret zakazující rozdělování rodin migrantů přinesl mimo jiné výsledek, který se Trumpovi nelíbí. Místo toho, aby byly rodiny zadržovány pohromadě, přestaly úřady zadržovat přistěhovalce s dětmi úplně. Pohraniční stráž je posílá do katolické charity. „My jim radíme a pomáháme, aby se spojili s rodinou. Jsou pak méně zranitelní a nenechají se někým podvést,“ přibližuje vedoucí centra katolické charity sestra Norma Pimentelová.
Do centra přinášejí někteří lidé oblečení, potraviny, nebo překládají ze španělštiny do angličtiny. I přes tvrdou protiimigrační politiku vlády se ale hranice neustále snaží překonat další rodiny s dětmi. Každý den projde centrem více než dvě stě lidí. Naprostá většina z nich je z Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru.
Charita přitom může být brzy prázdná. Úřady v posledních dnech rodiny nezadržují, protože je nemají kde ubytovat. Rychle ale připravují zařízení, ve kterých budou moct na delší dobu umístit dospělé i s jejich dětmi.
