Spojené státy můžou začít uplatňovat Trumpův protiimigrační dekret

Nahrávám video
Začíná platit Trumpův protiimigrační dekret
Zdroj: ČT24

Ve Spojených státech začíná v okleštěné podobě platit březnový protiimigrační dekret prezidenta Donalda Trumpa. Jeho částečné uvedení do praxe umožnil v pondělí nejvyšší soud, i když nejde o jeho konečné rozhodnutí. Omezení pro cesty do Spojených států se nevztahuje na lidi, kteří mají v Americe blízké příbuzné nebo tam studují či pracují.

Podle nových pokynů zaslaných americkým velvyslanectvím a konzulátům ve středu musejí žadatelé o vízum z šesti dotyčných zemí - tedy z Íránu, Sýrie, Libye, Jemenu, Súdánu a Somálska - prokázat, že už mají v USA rodiče, manžele, nezletilé či dospělé dítě, zetě nebo snachu či sourozence.

Na prarodiče, vnoučata, tety a strýce, neteře a synovce, bratrance a sestřenice, švagry a švagrové, zasnoubené osoby a další vzdálenější příbuzné se už jako na blízkou rodinu nepohlíží.

Kritéria stanovená Bílým domem uvádějí, že příbuzenské, pracovní či studijní vazby, které jsou podmínkou pro získání víza, musí být skutečné, doložitelné a vytvořené řádným způsobem, takže nesmí vzniknout jen za účelem obejít protiimigrační dekret.

Pokud ovšem občané Íránu, Sýrie, Libye, Jemenu, Súdánu a Somálska již mají americké vízum, mohou do USA nadále bez problémů cestovat. To se týká i těch občanů dotčených zemí, kteří vlastní cestovní doklady třetích států. Pokud pro vstup do USA použijí pas nepostižené země, zpřísněné podmínky se na ně nevztahují.

Pokud jde o uprchlíky, nejvyšší soud umožnil Trumpově administrativě zakázat žadatelům o azyl na 120 dní vstup do USA. Trump navíc po lednovém nástupu do funkce stanovil strop přijímání běženců, který pro nynější fiskální rok, který skončí v září, činí 50 tisíc lidí. Americké ministerstvo zahraničí podle BBC uvedlo, že kvóta bude naplněna do dvou týdnů. 

Trump považuje dekret za opatření, které přispěje k bezpečnosti USA. Výnos, který se v původní podobě týkal také Iráku, poprvé vydal v lednu. Než jej kvůli diskriminaci zablokovaly soudy, vyvolal Trumpův krok zmatky na letištích.

Protest na jednom z bostonských letišť
Zdroj: Reuters
  • 27. ledna - Trump podepsal exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který měl na 120 dnů pozastavit program USA o přijímání uprchlíků, do odvolání zakazoval vstup do USA migrantům ze Sýrie a dále na 90 dnů zakazoval vstup lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Opatření se týkalo Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.
  • 28. ledna - Proti Trumpovu příkazu byla podána první žaloba; podali ji právníci zastupující dva Iráčany zadržené po příletu do New Yorku. Americký soud dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území USA a vztahuje se na ně migrační dekret. Soud vyhověl žalobě Americké unie občanských práv.
  • 30. ledna - Irácký parlament pověřil vládu přijmout odvetná opatření za Trumpův postup. Jeho opatření kritizovala také Organizace islámské spolupráce (OIC).
  • 31. ledna - Trump odvolal úřadující ministryni spravedlnosti Sally Yatesovou, která nesouhlasila s jeho dekretem.
  • 1. února - Trumpova dekretu se zastal ministr zahraničí Spojených arabských emirátů šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján.
  • 3. února - Federální soud v Seattlu dekret dočasně zablokoval. Ministerstvo spravedlnosti se odvolalo, odvolací soud v San Franciscu ale 9. února žádost zamítl.
  • 6. února - Exministři zahraničí John Kerry a Madeleine Albrightová se spolu s několika bývalými bezpečnostními poradci Baracka Obamy připojili k žalobě proti Trumpovu dekretu. Žalobu podaly americké státy Washington a Minnesota.
  • 6. března - Trump podepsal nové nařízení, které na 90 dní zakazuje vstup do USA občanům šesti většinově muslimských zemí (Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie, nikoli Iráku jako v případě původního nařízení). Nový dekret také udává, že držitelům víz a trvalého pobytu v USA se zákaz týkat nebude.
  • 9. března - Havaj jako první stát zažalovala nový dekret. Ke stížnosti se připojily také státy Washington, Kalifornie, Maryland, Massachusetts a Oregon.
  • 10. března - Nový dekret utrpěl první právní neúspěch, když federální soudce ve Wisconsinu rozhodl, že jej nelze uplatnit na dítě a manželku syrského uprchlíka, který již získal azyl.
  • 15. března - Federální soud na Havaji pozastavil platnost nového dekretu. O den později pozastavil platnost dekretu i soudce z Marylandu.
  • 25. května - Odvolací soud ve státě Virginie potvrdil pozastavení platnosti dekretu. Později stejným způsobem rozhodl kalifornský odvolací soud.
  • 2. června - Trump se kvůli svému dekretu obrátil na nejvyšší soud USA.
  • 26. června - Nejvyšší soud USA svým rozhodnutím umožnil vládě začít částečně uplatňovat Trumpův dekret. Pře odpůrců dekretu s vládou ale neskončila a poté, co soudy nižších stupňů prezidentovo nařízení zablokovaly, se nejvyšší soud bude dekretem v celém jeho znění zabývat na podzim.

Loni do USA z vybraných zemí podle ministerstva zahraniční přijelo přes 110 tisíc turistů. Právník z imigračního oddělení Matthew Kolken řekl, že lidem z těchto zemí se obecně málokdy vydávají víza, protože obtížně dokazují, že se vrátí do podmínek občanského konfliktu ve své zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 41 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...