Madrid - Španělský nejvyšší soud zakázal exhumaci masových hrobů z doby generála Franca. Jejich otevření mělo objasnit osudy více než sta tisíc lidí, kteří zmizeli za režimu diktátora. Přímý pohled do španělské minulosti ale stále znemožňují zákony o amnestii, které zločiny režimu promíjejí. O jejich zrušení už požádal Madrid i OSN.
Španělská justice dnes zablokovala otevírání masových hrobů v rámci vyšetřování předpokládaných zločinů proti lidskosti za frankismu, které v říjnu zahájil soudce Baltasar Garzón. Jeho krok byl první snahou místní justice pustit se do dlouho odkládaného vyrovnávání se s minulostí, ale byl v rozporu s postojem prokuratury.
Národní kolegium soudců, pod které Garzón spadá, dnes rozhodlo v hlasování poměrem deseti ku pěti hlasům, že soudce musí vyšetřování zastavit, dokud se řádně neprověří oprávněnost takového počínání. Soudci tak vyhověli návrhu prokuratury, podle které jsou politické zločiny z dob frankismu chráněny zákonem o amnestii, jenž byl ve snaze dosáhnout národního usmíření přijat v roce 1977.
Soudce Garzón rozhodl o vyšetřování případů osob zmizelých za občanské války a za Frankovy diktatury. Garzón zahájil vyšetřování s cílem najít a identifikovat ostatky více než 114 tisíc obětí frankistických represí. Podle historiků byla polovina těchto lidí zastřelena bez soudu v letech, jež následovala po vítězství nacionalistů.
Garzóna podporuje Rada OSN pro lidská práva, která v říjnu požádala Španělsko, aby zrušilo zákon o amnestii, který podle ní odporuje mezinárodním dohodám podepsaných Madridem.
