Madrid - Španělsko v pátek zahájí provoz Velkého kanárského teleskopu (GTC), o němž se hovoří jako o největším a nejmodernějším optickém infračerveném teleskopu na světě. K jeho úkolům bude patřit pátrání po neznámých planetách a vzdálených galaxiích. Dalekohled byl postaven na hoře Roque de los Muchachos na ostrově La Palma ve výšce 2 400 metrů nad mořem. Během nadcházejícího desetiletí nebude mít GTC žádnou konkurenci, dokud nepřijde nová generace teleskopů, které budou mít průměr 30 až 40 metrů. Podle Kanárského astrofyzikálního ústavu se kapacita teleskopu rovná čtyřem milionům lidských očí.
Teleskop se skládá z 36 segmentů, které tvoří plochu rovnající se kruhovému zrcadlu o průměru 10,4 metru. Kanárský teleskop tak předstihl americký Keck na Havaji, čtyři evropské teleskopy instalované v Chile a chilské a havajské Gemini. „Na Havajských ostrovech máme k dispozici dvojici dalekohledů 10,2 metru. Evropská jižní observatoř vlastní v Chile čtveřici dalekohledů s průměrem přes 8 metrů a oba posledně jmenované komplexy mohou pracovat ve spřaženém režimu. V tom režimu mají jistě větší výkon než dalekohled, který je právě otevírán na Kanárských ostrovech,“ uvedl astronom Jakub Rozehnal.
Jeho cílem je objevovat věci ještě neobjevené a přinášet záběry srovnatelné se záběry vesmírných teleskopů, avšak v lepší kvalitě, protože GTC je větší, uvedli ředitel Pedro Alvárez a José Miguel Rodríguez Espinosa, vědecký ředitel GTC. Znamená to prodloužit pohled člověka do struktury vesmíru, nacházet planety mimo naši sluneční soustavu, objevovat galaxie, analyzovat černé díry, supernovy a rodící se hvězdy a pátrat po planetách, kde by mohl existovat život.
Teleskop stál v přepočtu skoro dvě miliardy
Počátky projektu GTC spadají do 80. let. Teleskop stál 104 milionů eur (1,87 miliardy Kč). Z toho 90 procent bylo hrazeno ze španělské státní pokladny a z evropských fondů, na zbytku se podílely Mexiko a Floridská univerzita ve Spojených státech.
GTC, jehož činnost v pátek zahájí španělský král Juan Carlos, začal fungovat částečně již v březnu, kdy byl uveden do provozu optický přístroj Osiris umožňující pozorovat objekty viditelné prostým okem, jako jsou supernovy.
