Darmstatt (Německo) - Po dvou letech kosmického „spánku“ je sonda Rosetta znovu připravena k unikátnímu úkolu přistát na povrchu komety. Řídící středisko Evropské vesmírné agentury krátce po 19:00 znovu zachytilo signál sondy. To znamená jediné - počátek nejdůležitější fáze její mise. Na přelomu května a června chtějí vědci s jejím modulem důkladně prozkoumat složení vlasatic, které obsahují původní materiál spojený se vznikem Sluneční soustavy.
Jde o první lidský stroj, který má přistát na kometě. Vzkříšení sondy Rosetta proběhlo 800 milionů kilometrů od Země. Pro dokreslení: řídící středisko se od začátku náběhu všech systémů dočkalo signálu ze sondy za necelých osm hodin. Nyní tak sonda nabere definitivní kurz ke kometě Čurjumov-Gerasimenko.
V čem může být výzkum komet tak důležitý? A proč kvůli němu stojí vědcům zato celé dva roky šetřit sondu v režimu hibernace? Podle nich mohou komety totiž výrazně napovědět, jak vznikl život na Zemi. Této teorii ostatně napomohla NASA před 8 lety, když její sonda Stardust přivezla na Zemi vzorek z ohonu komety Wild 2. Právě tam našla látku, bez které by život na Zemi buď nebyl, nebo by vypadal jinak. „To nejzajímavější, co objevili, byl glycin, což je aminokyselina, která se vyskytuje v DNA pozemského života,“ říká Hermann Böhnhardt z Institutu Maxe Plancka.
Po přiblížení ke kometě bude Rosetta studovat plyn unikající z komety a analyzovat její vnitřní složení. Modul Philae má později odebrat vzorky z povrchu a vyhloubit do komety díru, aby prozkoumal i materiál pod povrchem.
Sonda, která se už na Zemi nevrátí, má dělat rozbory sama ve vestavěné laboratoři přímo na místě. Vědci už poté dostanou jen „čisté“ výsledky. Vedle hledání základních stavebních kamenů života je ale zajímá i prehistorie Sluneční soustavy. „Tam je ten prapůvodní, originální materiál, nepřetvořený, starý víc než 5 miliard let, ze kterého vlastně vznikla Země a další planety,“ dodává místopředseda Společnosti pro meziplanetární hmotu Jakub Černý.
Rosetta byla vypuštěna v roce 2004. V roce 2011 vědci uložili sondu do „hlubokého spánku“, protože solární panely by kvůli velké vzdálenosti od Slunce už nemohly dodávat dostatek energie pro běžný provoz. V provozu zůstaly jen palubní počítač a vyhřívací systémy, které brání zamrznutí Rosetty.
