Somálský prezident Abdullahi Yusuf Ahmed rezignoval

Baidoa (Somálsko) - Somálský prezident Abdullahi Yusuf Ahmed se dnes vzdal úřadu. V čele jedné z nejchudších a násilím nejvíce postižených zemí světa stál čtyři roky. Prezident v poslední době rychle ztrácel podporu jak doma, tak v zahraničí. Spojené státy, Evropská unie i afričtí sousedé ho obviňovali ze zdržování mírových rozhovorů vedených OSN. Uvnitř Somálska definitivně ztratil podporu 14. prosince, kdy zejména kvůli neshodám v postupu vůči islámské opozici odvolal premiéra Nura Hassana Husseina. Toho však o den později ve funkci podržel parlament, když jeho odvolání prohlásil za nelegální.

„Když jsem se ujímal funkce, slíbil jsem tři věci,“ řekl prezident v projevu vysílaném rozhlasem do celé země. „Pokud nebudu schopen plnit své povinnosti, rezignuji. Za druhé jsem řekl, že udělám vše, co bude v mých silách, aby vláda fungovala v celé zemi. To se také nepodařilo. Za třetí jsem vyzval vůdce, aby se mnou spolupracovali pro dobro lidí. To se nestalo.“

Abdullahi Yusuf Ahmed byl do funkce prezidenta zvolen 14. října 2004. Jeho administrativě se za více než čtyři roky nepodařilo do válkou zničené země přinést stabilitu ani bezpečí. Vláda má dnes pod kontrolou jen části hlavního města Mogadiša a města Baidoa, ve kterém sídlí parlament. Většinu země ovládají islámští povstalci.

Od roku 2007 zemřelo 10 000 civilistů

Očekává se, že diplomaté v regionu rezignaci somálského prezidenta přivítají. Mohla by totiž uvolnit cestu pro novou vládu široké koalice a obnovení mírového procesu. Někteří odborníci však varují, že prezidentova demise může mít i opačný efekt a že povede k dalšímu násilí a zintenzivnění bojů milic o moc.

Somálsko nyní zažívá největší krizi od počátku 90. let minulého století, kdy po svržení prezidenta Mohammeda Siada Barreho vypukla válka klanů a v zemi zavládla anarchie. Jen od začátku roku 2007 si boje v Somálsku vyžádaly životy 10 000 civilistů a milion lidí kvůli nim muselo opustit domovy. Kolem tří milionů Somálců, což je asi třetina všech obyvatel, je odkázáno na humanitární pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 6 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...