Solidarita, nebo zavřené hranice? Střed Evropy se na kvótách stále neshodne

S narůstající krizí kolem migrační vlny se stále vyhrocuje debata o kvótách, které by určovaly rozdělení uprchlíků mezi jednotlivé státy EU. Nejvíce diskuse rezonuje ve střední Evropě. Zatímco Česko, Slovensko či Maďarsko kvóty odmítají, německý vicekancléř jim vzkazuje, že v takovém případě není myšlenka otevřených hranic v rámci EU dál myslitelná. Itálie, Německo a Francie znovu vyzvaly k přerozdělení migrantů mezi unijní státy.

„To nejde, aby Německo, Rakousko a Švédsko přijaly většinu těchto lidí,“ uvedl zástupce kancléřky Sigmar Gabriel s tím, že podle svých možností se musejí více zapojit i ostatní členské země osmadvacítky. „Otevřené hranice budeme moci trvale udržet jen v případě, že Evropa najde společnou politiku vůči uprchlíkům,“ dodal Gabriel. Právě obyvatelé východní Evropy přitom podle něj z otevřených hranic profitují nejvíce.

Kdo považuje Evropu jen za společenství, v němž si lze něco přivydělat, v němž bude spolupracovat, jen když dostane peníze, a nebude spolupracovat, když nastanou potíže, ten Evropu ohrožuje."
Sigmar Gabriel
Německý vicekancléř

Kritiky za nedostatek solidarity v současné uprchlické krizi se země východní části Evropské unie, včetně Česka, nedávno dočkaly například od rakouského kancléře Wernera Faymanna.

Uprchlická vlna
Zdroj: ČTK/AP

Německo předpokládá, že by letos mohlo na jeho území dorazit zhruba 800 tisíc žadatelů o azyl, což by proti loňskému roku představovalo více než čtyřnásobný nárůst. Předseda výboru Spolkového sněmu pro vnitřní záležitosti Wolfgang Bosbach uvedl, že pro Německo je současná situace výzvou, kterou ale není zatíženo nad své síly.

Itálie, Německo a Francie žádají revizi unijní azylové politiky

Ministři zahraničí Itálie, Německa a Francie Paolo Gentiloni, Frank-Walter Steinmeier a Laurent Fabius podepsali dokument, v němž se dožadují revize unijní azylové politiky a vyzývají k účinné evropské odpovědi na uprchlickou krizi. V textu uvádějí, že současná azylová pravidla EU, která vznikla před čtvrt stoletím, vykazují vady a omezení, proto potřebují upravit tak, aby mohla reagovat na současné výzvy. Součástí textu je i výzva ke spravedlivému přerozdělení migrantů podle možností členských zemí Unie.

Dokument byl již odeslán vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federice Mogheriniové s žádostí, aby se věcí o víkendu na neformální schůzce zabývali unijní ministři zahraničí.

Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, oznámil, že se bude snažit o spravedlivé přerozdělení běženců, a vyzval EU k větší soudržnosti. Podle něj už situace v Evropě přerostla do takové podoby, kdy si jeden na druhého ukazuje prstem. Britský premiér David Cameron ale nejnovější výzvy Německa odmítá. Přijímání dalších a dalších běženců podle něj není řešením, za klíčové naopak považuje prosadit mír a stabilitu v problémových částech světa.

Slovensko: Příliv uprchlíků EU sama vyživuje

Například Slovensko ve středu ústy svého šéfa diplomacie Miroslava Lajčáka zopakovalo, že povinné kvóty jsou pro něj nepřijatelné. Bratislava místo toho navrhuje, aby Unie řešila ochranu vnějších hranic a pomáhala v zemích, odkud migranti putují.

„Evropská unie se aktivně angažuje v Sýrii. Jsou země, které tam dodávají zbraně a které trénují opozici vůči (tamnímu) režimu. Jistým způsobem přispíváme k tomu, že v Sýrii je občanská válka, kvůli které přicházejí migranti,“ řekl Lajčák. Slovenský ministr zahraničí také upozornil, že přes země, které mají odpovědnost za ochranu schengenské hranice, procházejí migranti volně, aniž byli zastaveni a identifikováni.

Uprchlická vlna v Srbsku
Zdroj: ČTK/AP

Pro zvýšení tlaku na členské země EU, které nesouhlasí s rozdělením uprchlíků, se v pondělí vyslovila také rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Podle ní je možné uvažovat o finančním trestu pro „nesolidární země“. Jednou z možností je „redukovat požadavky, pokud není solidární odpovědnost“, řekla.

Omezení finanční pomoci ale považuje třeba český ministr financí Andrej Babiš za nepřijatelné. „Neumím si to vůbec představit. To by vedlo k rozvrácení celé EU,“ řekl novinářům Babiš. Podle něj by měl být okamžitě svolán summit Unie.

Migrace
Zdroj: ČTK/AP

Podle Babiše by Evropská komise měla začít problém s migrací řešit, aby ochránila schengenský prostor a zabránila přílivu uprchlíků. Dodal také, že je třeba „dělat selekci“ a rozlišovat mezi humanitární pomocí a ekonomickými uprchlíky. „EK je neakční a neschopná řešit ten problém,“ zdůraznil.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ale sdělil, že Evropská unie nepotřebuje další mimořádný summit k migraci. Členské země podle něj musí skutečně uvést do života už přijatá evropská pravidla. Zatím nesplnily ani červnovou dohodu o dobrovolném „rozebrání“ 40 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka: dostaly se jen k číslu okolo 32 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na řeckém ostrově Kalymnos zahynul šedesátiletý český horolezec

Na řeckém ostrově Kalymnos zahynul šedesátiletý český horolezec. Portál Kairn.com, který o tom v noci na pondělí informoval, napsal, že neštěstí se stalo v pátek 27. března. Uvedl také, že pád nebyla Čechova chyba, ale že se zlomily šrouby pevného jisticího bodu na skále.
před 16 mminutami

Pákistán oznámil, že bude brzy hostit rozhovory mezi USA a Íránem

Pákistán bude brzy hostit jednání mezi Spojenými státy a Íránem. V neděli to oznámil pákistánský ministr zahraničí Išak Dar, napsala v noci na pondělí agentura AP. Ta poznamenala, že Teherán s Washingtonem to zatím nekomentovaly a že není jasné, zda rozhovory budou přímé, nebo nepřímé. Válka v blízkovýchodním regionu začala na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán.
01:26Aktualizovánopřed 41 mminutami

USA by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg, řekl Trump

Spojené státy by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg. V rozhovoru s listem Financial Times zveřejněným v noci na pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump. Ostrov, který leží asi 25 kilometrů od íránské pevniny, slouží jako exportní terminál pro devadesát procent vývozu ropy z islámské republiky.
02:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Teherán po nových útocích postihly výpadky proudu

Íránskou metropoli Teherán, její přilehlé okolí a provincii Alborz v neděli postihly výpadky elektřiny, které nastaly po úderech na íránskou energetickou infrastrukturu. Uvedlo to íránské ministerstvo energetiky. Izraelská armáda vzápětí oznámila další vlnu útoků na metropoli. Stanice BBC s odkazem na íránskou agenturu Fars informovala, že dodávky elektřiny byly již ve většině Teheránu obnoveny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel, píše místní server

V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel, zřejmě se stal obětí vraždy. Jeho krajan je na útěku a pátrá po něm policie, informoval v neděli místní server ABC. Čin se stal v departementu Itapúa na jihu země, policie okolnosti a motiv činu stále vyšetřuje.
před 5 hhodinami

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
před 7 hhodinami

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších třináct podle agentury Ukrinform utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...