Migrační proud sílí i v Česku. Od začátku roku bylo zadrženo 2500 ilegálních migrantů, což je téměř o polovinu více než ve stejném období loni, uvedl v Otázkách Václava Moravce premiér Bohuslav Sobotka. Kvůli uprchlické krizi i pátečním útokům zasedne Bezpečnostní rada státu. Sobotka ale prý nemá informace o tom, že by Česko bylo zdrojem náborů bojovníků Islámského státu (IS), jak nedávno uvedl prezident. Zdejší muslimská komunita je podle premiéra malá a není radikalizovaná.
Po pátečních útocích ve Francii, Kuvajtu a Tunisku došlo v Česku ke zpřísnění bezpečnostních opatření – například na letišti v Ruzyni, u vybraných ambasád nebo na hranicích. Prezident Miloš Zeman navíc nedávno prohlásil, že má zprávy o náboru do řad bojovníků Islámského státu v České republice.
Podle Sobotky to ale v Česku nebude tak horké. „Na základě informací, které mám k dispozici, platí, že v tomto směru je situace v České republice diametrálně odlišná od toho, co se odehrává v Rakousku, Německu, Francii nebo Belgii, kde skutečně dochází k náborům a řada lidí odešla bojovat po boku Islámského státu. Teď se někteří lidé začínají vracet – s těžkou deziluzí, viděli vraždy. Těžko říct, v jakém stavu se tito lidé vrátí do Evropy,“ upozornil premiér.
Česko jako přestupní stanice na Blízký východ?
Česko je ale podle něj v jiné situaci, i když hrozí, že se stane tranzitní zemí pro osoby směřující za radikály do Sýrie nebo Iráku. „Platí ovšem, že Islámský stát je aktivní na sociálních sítích a tyto aktivity jsou zaměřeny plošně. Snaží se navazovat kontakty. My máme ale muslimskou komunitu, která je relativně malá a není to muslimská komunita, která by byla radikalizovaná,“ řekl Sobotka v České televizi.
Podle informací policie odjíždějí do problémových destinací jen cizinci. „Víme o tom, že tam vyjíždějí občané, kteří mají například trvalý pobyt nebo povolení k pobytu na území České republiky, ale jsou to cizinci. Ale neznáme jejich primární cíl, proč vyjíždějí do těchto problémových destinací,“ řekl v OVM policejní prezident Tomáš Tuhý.
Zásadní je podle premiéra stabilizovat situaci v afrických zemích. Ministerský předseda přitom nepovažuje angažmá arabských zemí proti IS za dostatečné. Bez jejich většího zapojení se ale podle něj situace nedá vyřešit. „Důsledky nyní vidíme. Nejsou to jen teroristické akce, ale také migrační vlna, která vyhání řadu lidí z tohoto regionu. Pak vidíme uprchlické tábory v Turecku nebo Jordánsku. Část těchto lidí ztrácí naději, že by se mohli vrátit domů a rozhodují se jít do Evropy,“ poznamenal šéf české vlády.
Podle Sobotky je bezpečnostní situace vážná i kvůli migrační vlně. Dnes policisté odhalí průměrně 15 nelegálních migrantů denně. „Ukazuje se, že migrační proud sílí. Zvyšuje se záchyt nelegálních migrantů. Oproti prvním pěti měsícům loňského roku jde o meziroční nárůst o 42 procent. Od začátku letošního roku už bylo na území České republiky zadrženo 2500 nelegálních uprchlíků,“ konstatoval Sobotka.
- Od pátku zadržela cizinecká policie v Česku celkem 60 nelegálních migrantů. Většinou se jednalo o běžence ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. Policie kvůli migrační vlně zvýšila kontroly ve vlacích i na silnicích.
Nasazení armády jen v případě nutnosti
Večer kvůli tomu zasedne Bezpečnostní rada státu. Česko by v případně nutnosti mohlo nasadit i armádu. V tuto chvíli ale není migrační tok podle premiéra tak silný, aby si vynutil nasazení vojáků, což by s sebou neslo zvýšené náklady.
Většina Čechů se domnívá, že se země Evropské unie nedokážou dohodnout na takových opatřeních, která by otázku uprchlíků uspokojivě vyřešila. Skeptiků je víc než 60 procent, výrazných optimistů oproti tomu jen devět. Ukazuje to průzkum agentury STEM/MARK pro Českou televizi.
Podle poloviny respondentů je stát schopen přijmout jen několik jednotek, případně desítek rodin ročně. K většímu počtu se přiklonilo jen 15 procent lidí. Oslovení taky často uváděli, že o konkrétních číslech nemají představu.
Premiér i policejní prezident se shodují v tom, že pro uprchlíky Česko zůstává jen přestupní stanicí. To potvrzuje i zkušenost Slováků, kteří čelí větší vlně běženců. „To nejsou klasičtí uprchlíci, mají přesnou představu, kam chtějí jít, mají adresu a nemají v plánu se u nás zabydlovat,“ prohlásil Robert Kaliňák (SMER), slovenský ministr vnitra.
V souvislosti s případným bankrotem Řecka může dojít ke zrychlení migrační vlny. „Česká republika musí být připravena reagovat,“ podotkl premiér. Vláda začala už loni v souvislosti s ukrajinskou krizí měnit bezpečnostní strategii – víc peněz jde do armády i dalších bezpečnostních složek.
Počet uprchlíků se loni vyšplhal na rekordních 59,5 milionu. Nejčastěji jsou na útěku lidé ze Sýrie, Afghánistánu a ze Somálska.
Evropská komise se s kvótami „utrhla ze řetězu“
Sobotka zažil v uplynulém týdnu zatím nejbouřlivější jednání Evropské rady, když se debatovalo o povinných kvótách na přerozdělování běženců. Evropská komise se podle něj „utrhla ze řetězu“ a nerespektovala dubnový názor Evropské rady. „V dubnu jsme se dohodli, že chceme pomáhat Itálii a Řecku, ale že to bude na dobrovolné bázi. Potom přišla Evropská komise a navrhla povinný systém kvót, což bylo v naprostém rozporu se závěry Evropské rady,“ konstatoval premiér.
Povinné kvóty nakonec neprošly. Podle Sobotky to bylo špatně od samého začátku, protože neřeší příčiny krize. „Důležitá je španělská zkušenost. Španělsko se dokázalo samo vypořádat s velkou migrační vlnou, aniž by žádalo celou Evropu o pomoc, a to tak, že kladlo důraz na vracení uprchlíků, na dohody s jednotlivými africkými zeměmi,“ zdůraznil šéf českého kabinetu s tím, že kdo nedostane v Evropě azyl, měl by být vracen do země původu.
Zeman: Přijímání běženců ulehčuje vstup Islámského státu do Evropy
„Pokud evropské státy přijmou vlnu migrantů, pak i podle varování jednoho z libyjských ministrů mezi nimi budou teroristické bojůvky, takže my vlastně přijímáním migrantů velmi usnadňujeme Islámskému státu jeho expanzi do Evropy,“ řekl Zeman serveru ParlamentníListy.cz.
- Česko by nakonec mohlo přijmout dobrovolně několik stovek běženců ročně, sdělil Sobotka v ČT. O konkrétním čísle rozhodne vláda.
- Zároveň má dojít k rozšíření kapacit českých azylových zařízení, protože současných 700 míst nebude stačit. Zprovozněn bude pravděpodobně areál v obci Vyšní Lhoty.
